Úplná teorie

V matematické logice se pojmem úplná teorie označuje teorie, která je bezesporná a jejíž každé rozšíření je sporné. V klasické logice to je ekvivalentní tvrzení, že pro každou sentenci S {\displaystyle S} obsahuje S {\displaystyle S} nebo ¬ S {\displaystyle \neg S} .

Podle lemmatu Lindenbauma lze každou bezespornou teorii rozšířit na bezespornou úplnou teorii, tj.

( T S ) Cn ( T ) S ( U S ) T U Cn ( U ) S ( V S ) U V Cn ( V ) = S {\displaystyle (\forall T\subseteq S)\operatorname {Cn} (T)\neq S\rightarrow (\exists U\subseteq S)T\subseteq U\land \operatorname {Cn} (U)\neq S\land (\forall V\subseteq S)U\subsetneq V\rightarrow \operatorname {Cn} (V)=S}

kde Cn je operátor konsekvence.

Související články

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.