Šitórjú šúkókai

Šitórjú šúkókai (修交会, shūkōkai) je styl karate, vytvořený Čódžiró Tanim (谷 長治郎) v druhé polovině 40. let 20. století a nadále propracovaný jeho studenty Harujošim Jamadou (山田 治義) a Šigeru Kimurou.

Historie

Čódžiró Tani (谷 長治郎 Tani Čódžiró) se narodil roku 1921,[1] a začal svůj oficiální karate trénink pod dohledem Čódžuna Mijagiho, zakladatelem stylu Gódžú-rjú, zatímco studoval na Univerzitě Dóšiša (Doshisha University, 同志社大学) v Kjótu. Po pár měsících studia se Čódžun Mijagi vrátil na Okinawu a zakladatel Šitórjú, Kenwa Mabuni (摩文仁 賢和) převzal výuku. Po dokončení vzdělávání na univerzitě se začal mistr Tani věnovat studiu šuri-te (首里手, okinawsky: Suidii) a šitórjú pod Mabuniho dohledem. Po mnoha letech tréninku získal Tani od Mabuniho certifikát nástupnictví a stal se hlavou šitórjú, čímž získal možnost používat jméno Tani-ha Šitórjú (谷派糸東流).

Čódžiró Tani začal s výukou stylu šúkókai (znamenající: Cesta pro všechny)[2] ve městě Kóbe v Japansku v roce 1946. Styl šúkókai byl navržen za studia mechanik těla a je to dynamický styl díky svým vysokým postojům.[3] Je také známý díky využívání pohybů pánve pro posílení síly úderů a patří tak k druhům karate s nejsilnější impaktní energií úderů.

Taniho nejpokročilejší student, sensei Šigeru Kimura, opustil roku 1965 Japonsko aby rozšířil výuku stylu šúkókai do Afriky. Tím rozvinul styl ještě dále a posílil tak různé techniky a formy. On sám byl považován za experta stylu šúkókai.[4] S výukou pokračoval i  během svých cest Evropou, než se následně usadil ve Spojených státech amerických v roce 1970 ve věku 29 let. Sensei Kimura zemřel na infarkt ve věku 54 let.[5] Tani zemřel 11. ledna 1998.[1]

Stupně technické vyspělosti

Bílý pás (10 kjú) je udělen začínajícím studentům, kteří dále pokračují přes studentské stupně až k  hnědému pásu (1 kjú). Následně získávají pás černý (dan, 段). Některé asociace šúkókai karate povolují udělení černého pásu na zkoušku (šodan-ho) před tím, než je udělen regulérní černý pás.

Stupně technické vyspělosti šúkókai karate
Černý (Dan, 段)  
Hnědý (3, 2 a 1 kjú, 級)  
Fialový (4 kjú, 級)  
Modrý (5 kjú)  
Zelený (6 kjú)  
Oranžový (7 kjú)  
Žlutý (8 kjú)  
Bilý (9 kjú)  

Organizace šúkókai

Šúkókai se za desetiletí rozvinula do několika nezávislých organizací po celém světě:

  • Šitórjú šúkókai Union Po smrti sensei Taniho v roce 1998 byl do čela zvolen Harujoši Jamada. Studiem šúkókai započal v roce 1956 a byl nejpokročilejším a přímým následníkem Senseie Taniho. Je jedním z nejvyšších představitelů Japan Karate Federation (JKF) a je také zapojen v Japonské Olympijské komisi (Japanese Olympic Committee).
  • Kimura šúkókai se vyvinula ze školy šúkókai kterou založil sensei Kimura v Hackensacku, New Jersey, USA.[6][7] Po Kimurově smrti v roce 1995 byla založena tato organizace aby rozšiřovala povědomí o učení Senseie Kimury. V čele organizace stojí jeho nejpokročilejší studenti Eddie Daniels, předseda Shukokai Karate Federation, Bill Bressaw, předseda American Shukokai Karate Union, Chris Thompson a Lionel Marinus z Jižní Afriky.
  • Sankúkai (三空会), Založen roku 1971 v Paříži Jošinaem Nanbu, studentem Čódžiró Taniho. Jošinao Nanbu opustil nakonec styl Sankúkai aby vytvořil styl Nanbudó (南武道) v roce 1978. Sankúkai je momentálně vyučován v několika národních organizacích po celém světě.[zdroj⁠?]
  • Kawata-ha Seikúkai Karate (河田派正空会空手) Založena v Kawaniši (川西), prefektura Hyógo, v Japonsku po smrti Čódžiró Taniho v roce 1998 Senseiem Šigemasou Kawata (河田 重正), který byl jedním z nejpokročilejších studentů senseie Taniho.[8][9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shūkōkai na anglické Wikipedii.

  1. a b CHOJIRO TANI - TANI-HA SHITO-RYU (SHUKOKAI) [online]. Shuriway [cit. 2010-05-11]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. [1]Archivováno 9. 10. 2007 na Wayback Machine.
  3. SHUKOKAI-RYU KARATE-DO ASSOCIATION [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-28. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. The History of K.S.K.A [online]. KOBUSHI SHUKOKAI KARATE ASSOCIATION [cit. 2010-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-09-2009. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. Master Kimura 10th Dan [online]. Kobushishukokai.com [cit. 2010-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-04-2009. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. [2]Archivováno 23. 7. 2015 na Wayback Machine.
  7. [3]Archivováno 8. 12. 2006 na Wayback Machine.
  8. [4]Archivováno 15. 2. 2009 na Wayback Machine.
  9. [5]Archivováno 10. 4. 2013 na Wayback Machine.