Ahaggar

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ahaggar جبال هقار
Assekrem v Národním parku Ahaggar

Nejvyšší bod	3 003 m n. m. (Tahat)
Délka	800 km
Rozloha	300 000 km²

Nadřazená jednotka	Sahara
Sousední jednotky	Tassili, Aïr, Tibesti
Podřazené jednotky	Atakor

Světadíl	Afrika
Stát	Alžírsko Alžírsko

Horniny	krystalinikum, břidlice, čedič
Povodí	Oued Azaouak
Souřadnice	23°17′19″ s. š., 5°32′3″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ahaggar (arabsky: جبال هقار), nebo také Hoggar, je pohoří v provincii Tamanrasset v alžírské části Sahary. Nachází se 1 500 km na jih od hlavního města Alžíru a jeho rozloha je asi 300 000 km². V roce 1987 byl v na tomto území až k hranicím s Nigerem a Mali vyhlášen Národní park Ahaggar za účelem ochrany mimořádně cenné geologické a archeologické oblasti s vzácnou flórou a faunou. Národní park zahrnuje pohoří Ahaggar, Tassili-n-Ahhagar, oblasti Tefedest a Amadror, Tassili Ahnet, Immidir, Tin Missaou, Tin Rehroh a tzv. zkamenělý les In-Salah.^[1]

Geologie

Jde o částečně vulkanický masív, jehož základem je zvětralé krystalinikum, hornina podobná žule. Tím procházejí mladší sopečné ztuhlé čedičové lávy, které tvoří místy vrstvu silnou až 180 metrů. Rozpukaný a rozsypaný povrch lávy někde připomíná obrovské haldy strusky. Pro celou oblast jsou typické čedičové výplně puklin a sopouchů, skrz které v třetihorách prýštilo magma na povrch. Okolní horniny zvětraly a tvrdý čedič zůstal, tvoříce svým rozpadem hranolovité sloupce podobné varhanním píšťalám.

Osídlení

Oblast pohoří Ahaggar a jižního Alžírska je domovem nomádského národa Tuaregů. Tento národ žije v oblasti již 2 000 let a jeho lidé pojmenovali pohoří Asseker („Konec světa“).

Mezi 4. a 5. stoletím zde vládla Tin Chinan, první královna Tuaregů, jejíž zděnou hrobku s kostru a identifikačním nápisem prozkoumali britští antropologové roku 1957^[2] a vystavili v Národním muzea Alžírska.

V současnosti pracuje většina Tuaregů na vrtných polích.

Turismus

Správním střediskem celého území je pouštní město Tamanrasset. Odtud se také organizují výpravy do nitra vyprahlých hor.

Klima a příroda

V horách Ahaggar panuje tropické, horké klima. Roční úhrn srážek se pohybuje v průměru kolem 150 mm. Nikde na svazích hor a v suchých údolích neroste žádná vegetace. Déšť je zde opravdovou výjimkou a když už přijde, jedná se o krátké nevydatné deště. V hlubokých a zastíněných soutěskách či kotlích se voda udrží v podobě malých jezírek. Kolem nich potom vyroste trochu zeleně. Tyto „oázy“ se v pohoří vyskytují jen ojediněle, ale pro obyvatelé mají velký význam.

Je zde více vody než mají okolní saharská pohoří, a proto jsou zde i řeky, které si uchovávají vody i po několik měsíců, a je zde i řeka, která nevysychá celoročně. Podél toků řek rostou řídké tamaryšky, akáty a palmy. Vrcholky hor jsou pokryty horskými loukami.^[3]

Česká stopa

V únoru 1948 překročili pohoří, jako první Čechoslováci, čeští manželé Foitovi v automobilu Tatra 57B.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Ahaggar National Park (Sahara-Algeria) [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Lloyd Cabbot Briggs: A Review of the Physical Anthropology of the Sahara and Its Prehistoric Implications, in: JSTOR 1957
↑ ANDREJEVA, Jekaterina Vladimirovna. Atlantida - hledání ztraceného světa. 1. vyd. Praha: Lidová demokracie, 1966. 160 s. S. 68.
↑ Čs. auto přejelo saharské hory. Rudé právo. 1. 2. 1948, s. 7. Dostupné online.