Castel dell'Ovo

Castel dell'Ovo

Základní informace
Sloh	normanský sloh
Poloha
Adresa	Via Eldorado, 3, Neapol, Itálie Itálie
Souřadnice	40°49′41,93″ s. š., 14°14′51,56″ v. d.

Další informace
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Castel dell'Ovo (česky Vaječný hrad nebo Hrad zlatého vejce) je středověký hrad v italském městě Neapol. Hrad leží na skalnatém ostrůvku Megaride, na pobřeží nedaleko centra města.

Hrad je s pevninou spojen hrází, která je oblíbeným místem pro fotografování čerstvých novomanželů. Hráz je dlouhá 100 metrů. Hrad má tvar obdélníku o stranách 200 na 45 metrů. Ze strany hráze je hrad chráněn vysokým polokruhovým bastionem. Hrad dnes slouží pro konání výstav a jiných kulturních akcí. Za hradem je dlouhý výběžek, který kdysi pravděpodobně sloužil jako přístav. Hrad je zdarma přístupný a je z něj výborný výhled na pobřeží Neapole.

Název

Název hradu vychází ze středověké legendy, podle níž měl římský básník Vergilius magické vajíčko. To prý umístil v základech hradu, aby jej tak posílilo. Pokud se vajíčko rozbije, stihne celou Neapol pohroma.

Historie

Ostrůvek Megaride byl osídlen v 6. století př. n. l. řeckými kolonisty z nedalekého města Cumae, kteří zde založili první historické centrum města. V 1. století př. n. l. si na ostrově nechal římský patricij Lucius Lucinius Lucullus velkolepou vilu – Castellum Lucullanum. V 5. století ji nechal západořímský císař Valentinianus III. opevnit. V roce 476 v pevnosti věznil Odoaker posledního římského císaře Romula Augusta. V roce 492 zde Eugippius založil klášter.

Zbytky budov z římských doby byly v 9. století zničeny místními obyvateli, aby nepadly do rukou Saracénům. Dnešní hrad byl vybudován Normany ve 12. století a během jejich vlády a následně i Hohenštaufů byl královským sídlem. Význam hradu začal slábnout během vlády Karla I. z Anjou, který založil nový hrad – Castel Nuovo a přemístil se tam i se svým dvorem. Castel dell'Ovo se stal sídlem královských úředníků a místem, kde byl uložen státní poklad.

Dnešní podoba zámku pochází z 15. století, z doby vlády aragonské dynastie. Během tzv. italských válek byl hrad poškozen střelbou francouzského a španělského dělostřelectva. V roce 1799 z hradebních děl stříleli republikáni do příznivců Bourbonské dynastie.

Až do roku 1963 sloužil hrad k vojenským účelům.^[1]

V 19. století vznikla na ostrůvku u jižní stěny hradu malá rybářská osada Borgo Marinari. Tato osada existuje dodnes a je známá především díky svému přístavu a četným restauracím.