Centrovaný systém

Centrovaný systém je matematický pojem z oboru teorie množin, týkající se konkrétně studia systémů podmnožin nějaké dané množiny.

Definice

Předpokládejme, že S {\displaystyle S\,\!} je množina podmnožin množiny X {\displaystyle X\,\!} (někdy se také říká, že S {\displaystyle S\,\!} je systém množin na X {\displaystyle X\,\!} ), tj. S P ( X ) {\displaystyle S\subseteq \mathbb {P} (X)\,\!} , kde P ( X ) {\displaystyle \mathbb {P} (X)\,\!} je potenční množina množiny X {\displaystyle X\,\!} . O množině S {\displaystyle S\,\!} řekneme, že se jedná o centrovaný systém, pokud je průnik každé její konečné podmnožiny neprázdný:
( y 1 , y 2 , , y n S ) ( y 1 y 2 y n ) {\displaystyle (\forall y_{1},y_{2},\ldots ,y_{n}\in S)(y_{1}\cap y_{2}\cap \ldots \cap y_{n}\neq \emptyset )\,\!}

Vlastnosti a příklady

Triviální centrovaný systém

Pokud má celý systém S {\displaystyle S\,\!} neprázdný průnik, pak je centrovaný - pro jeho libovolnou neprázdnou podmnožinu Y S {\displaystyle Y\subseteq S\,\!} (nejen konečnou) platí
S Y Y {\displaystyle \emptyset \neq \bigcap S\subseteq \bigcap Y\implies \emptyset \neq \bigcap Y\,\!}

Netriviální centrovaný systém

Otázka zní, zda existují i nějaké netriviální centrované systémy - tj. takové, že S = {\displaystyle \bigcap S=\emptyset \,\!} , ale přitom je systém (vzhledem ke konečným podmnožinám) centrovaný.

Uvažujme o nekonečném systému množin přirozených čísel
S = { u 1 , u 2 , u 3 , u 4 , } {\displaystyle S=\{u_{1},u_{2},u_{3},u_{4},\ldots \}\,\!} , kde u i {\displaystyle u_{i}\,\!} je množina všech nenulových násobků čísla i {\displaystyle i\,\!} , tj.

  • u 1 = { 1 , 2 , 3 , } {\displaystyle u_{1}=\{1,2,3,\ldots \}\,\!}
  • u 2 = { 2 , 4 , 6 , } {\displaystyle u_{2}=\{2,4,6,\ldots \}\,\!}
  • u 3 = { 3 , 6 , 9 , } {\displaystyle u_{3}=\{3,6,9,\ldots \}\,\!}
  • u 4 = { 4 , 8 , 12 , } {\displaystyle u_{4}=\{4,8,12,\ldots \}\,\!}
  • {\displaystyle \ldots \,\!}

Jedná se o centrovaný systém - vezmeme-li jakoukoliv jeho konečnou podmnožinu a určíme číslo k {\displaystyle k\,\!} jako nejmenší společný násobek indexů prvků této konečné podmnožiny S {\displaystyle S\,\!} (například pro { s 3 , s 5 , s 6 , s 8 } {\displaystyle \{s_{3},s_{5},s_{6},s_{8}\}\,\!} je k = 120 {\displaystyle k=120\,\!} ), pak u k {\displaystyle u_{k}\,\!} je (neprázdným) průnikem této podmnožiny.
Navíc se jedná o netriviální centrovaný systém - pokud by byl průnik celého systému S {\displaystyle \bigcap S\,\!} neprázdný, pak by muselo existovat nějaké přirozené číslo n S {\displaystyle n\in \bigcap S\,\!} a tím pádem by muselo mimo jiné být n u n + 1 {\displaystyle n\in u_{n+1}\,\!} , což je nesmysl.

Vztah centrovaných systémů a filtrů

Jedním z příkladů pro centrovaný systém jsou filtry. Filtr má nejen neprázdný průnik každé konečné podmnožiny - z podmínky, že filtr musí být dolů usměrněná množina dokonce plyne, že filtr musí sám v sobě obsahovat všechny průniky svých konečných podmnožin.

To pro centrovaný systém platit nemusí - například systém { { 0 , 1 , 2 } , { 1 , 2 , 3 } } {\displaystyle \{\{0,1,2\},\{1,2,3\}\}\,\!} je centrovaný, ale rozhodně to není dolů usměrněná množina (neobsahuje totiž množinu { 1 , 2 } = { 0 , 1 , 2 } { 1 , 2 , 3 } {\displaystyle \{1,2\}=\{0,1,2\}\cap \{1,2,3\}\,\!} . Stejně tak nemusí centrovaný systém obsahovat s každou svou množinou i každou její nadmnožinu - nemusí to tedy být horní množina, kdežto filtr ano. To znamená, že zdaleka ne každý centrovaný systém je filtrem.

Na druhou stranu lze každý centrovaný systém S P ( X ) {\displaystyle S\subseteq \mathbb {P} (X)\,\!} rozšířit do nějakého filtru na množině X {\displaystyle X\,\!} . Snadno lze ukázat, že množina
F ( S ) = { Y X : ( Q [ S ] < ω ) ( Q Y ) } {\displaystyle F(S)=\{Y\subseteq X:(\exists Q\in [S]^{<\omega })(\bigcap Q\subseteq Y)\}\,\!}
je nejmenší filtr na X {\displaystyle X\,\!} , který v sobě obsahuje S {\displaystyle S\,\!} .

Výše uvedený zápis vypadá sice hrůzostrašně, ale říká v podstatě toto:

  1. Vezmu centrovaný systém S {\displaystyle S\,\!} .
  2. Přidám k němu všechny průniky jeho konečných podmnožin (čímž dostanu dolů usměrněnou nadmnožinu S {\displaystyle S\,\!} ).
  3. K výsledku pak přidám pro každý její prvek i všechny jeho nadmnožiny (čímž dostanu horní nadmnožinu S {\displaystyle S\,\!} , která je stále dolů usměrněná, takže výsledek je filtr).

Hlavní věta o ultrafiltrech

Úvaha provedená v předchozím odstavci vlastně neříká nic jiného, než že každý centrovaný systém lze rozšířit (přidáním dalších množin) na filtr. Pokud tento poznatek zkombinuji s tím, že každý filtr lze (podle principu maximality rozšířit do ultrafiltru, dostávám tvrzení nazývané v teorii množin hlavní věta o ultrafiltrech:
Každý centrovaný systém lze rozšířit do ultrafiltru.

Související články