Chala

Chala
Dvě šábesové chaly (lechem mišne)
Halachické zdroje
Texty vztahující se k tomuto článku
TanachNu 15, 20 (Kral, ČEP)
MišnaChala
Jeruzalémský talmudTa'anit 23b
Mišne ToraHilchot bikurim 5:1
Sefer ha-micvotAse 133
Sefer ha-chinuch385
Tur / Šulchan aruchJore de'a 322-330
Kicur šulchan aruch35
Další významy jsou uvedeny na stránce Chala (rozcestník).

Chala (hebrejsky חלה‎, v množném čísle חלות‎, chalot), nazývaná také barches, je speciální chléb, který pečou aškenázští a někteří sefardští Židé na šabatové a sváteční hostiny.

Podle židovských tradic začíná šábesové a sváteční jídlo požehnáním nad dvěma bochníky chleba (ha-moci). Tyto „dva bochníky“ (hebrejsky: lechem mišne) jsou připomínkou, jak Židům, putujícím během exodu z Egypta padala z nebe mana. Mana nepadala během šabatu a svátků, avšak namísto toho den před šabatem a svátky spadla dvojitá porce.

Oddělování chaly

Termín chala označuje rovněž část těsta, která se podle židovské tradice odděluje od těsta určeného k pečení. Tato oddělená část byla původně předána kohenovi jako kněžská dávka (truma)[1]; v dnešní době není konzumace kněžských dávek z halachických důvodů možná a je proto zvykem chalu spálit.

Velikost oddělované části těsta Tóra neurčuje, a z tohoto hlediska postačí oddělení libovolně malé části; rabínská tradice určila, že soukromá osoba by měla oddělit 1/24, pekař 1/48 těsta.[2]

Požadavek oddělení chaly se vztahuje na těsto vyrobené z některého z pěti druhů obilí (pšenice, ječmen, žito, oves, špalda) v množství větším než omer (což odpovídá v závislosti na typu mouky množství 1400–1700 g), které je určené k upečení chleba nebo podobného výrobku. Přestože Tóra výslovně zmiňuje chléb jedený v Izraeli, rabínská tradice přikázala oddělovat chalu i v diaspoře.

Oddělování chaly je chápáno v kontextu ostatních kohenských dávek jako prostředek obživy kohenů (kteří neobdrželi v Izraeli dědičnou půdu), má však i další symbolický a mystický význam zmíněný v midraši a kabalistické literatuře.

Oddělování chaly je jednou ze tří micvot (společně se zapalováním šabatových svíček a péčí o pravidla rodinné čistoty) předepsaných prvořadě ženám.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Challah na anglické Wikipedii.

  1. Nu 15, 17–21 (Kral, ČEP)
  2. Chala 2:7
  3. Mišna Šabat 2:6

Literatura

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Překlad Gita a Dušan Zbavitelovi. Praha: Sefer, 1992. 285 s. (Judaica; sv. 1). ISBN 80-900895-3-4. Heslo Chala, Chléb. 
  • RODENOVÁ, Claudia. Kniha o židovské kuchyni. Překlad Vladimír Fuksa. 1. vyd. Praha: Jiří Buchal – BB/art, 2005. 598 s. ISBN 80-7341-686-7. S. 100–101. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Chala na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo chala ve Wikislovníku
  • Slovníkové heslo barches ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2005003149
  • NLI: 987007549404605171