Doplnění na čtverec

Animace doplnění na čtverec

Doplnění na čtverec je postup pro transformaci algebraických výrazů, ve kterých se vyskytují členy s proměnnou v první i druhé mocnině. Doplněním na čtverec se výraz upraví tak, že v něm vystupuje pouze kvadrát dvojčlenu obsahujícího tuto proměnnou. Zbavíme se tedy první mocniny proměnné. Přesně řečeno polynom druhého stupně v proměnné x

a x 2 + b x + c {\displaystyle ax^{2}+bx+c}

převedeme do tvaru

a ( x + h ) 2 + k {\displaystyle a(x+h)^{2}+k} ,

kde h a k jsou vhodně zvolené konstanty závislé na koeficientech a, b, c. Metodu lze použít například k řešení kvadratických rovnic, ke stanovení extrémů kvadratických funkcí, ke zjištění kanonického tvaru kvadriky nebo při výpočtu některých integrálů.

Doplnění na čtverec vychází z platnosti binomických formulí, tedy vzorečků ( u + v ) 2 = u 2 + 2 u v + v 2 {\displaystyle (u+v)^{2}=u^{2}+2uv+v^{2}} a ( u v ) 2 = u 2 2 u v + v 2 {\displaystyle (u-v)^{2}=u^{2}-2uv+v^{2}} . Pokud jsou po ruce první dva členy na pravé straně některé z těchto formulí, lze „přičarovat“ třetí člen tak, že k výrazu přičteme nulu v podobě 0 = v 2 v 2 {\displaystyle 0=v^{2}-v^{2}} . Tím chybějící v 2 {\displaystyle v^{2}} do výrazu doplníme a lze použít příslušnou formuli, tedy přejít ke čtverci ( u + v ) 2 {\displaystyle (u+v)^{2}} nebo ( u v ) 2 {\displaystyle (u-v)^{2}} .

Postup

Úprava kvadratické funkce

Daná kvadratická funkce: y = a x 2 + b x + c {\displaystyle y=ax^{2}+bx+c\,}
Vytknutí koeficientu nejvyšší mocniny: y = a ( x 2 + b a x ) + c {\displaystyle y=a\left(x^{2}+{\frac {b}{a}}x\right)+c}

V závorce nyní přičteme a zároveň odečteme stejnou vhodně zvolenou konstantu, čímž se hodnota závorky nezmění. Konstantu volíme tak, aby první tři sčítance tvořily čtverec nějakého dvojčlenu podle binomické formule. Jinými slovy chceme získat tvar ( x 2 + 2 d x + d 2 ) d 2 {\displaystyle (x^{2}+2dx+d^{2})-d^{2}} Tento krok dal metodě jméno - doplňujeme nový člen, abychom získali čtverec, tedy druhou mocninu nějakého výrazu.

Doplnění na čtverec: y = a ( x 2 + b a x + ( b 2 a ) 2 ( b 2 a ) 2 ) + c {\displaystyle y=a\left(x^{2}+{\frac {b}{a}}x+\left({\frac {b}{2a}}\right)^{2}-\left({\frac {b}{2a}}\right)^{2}\right)+c}
První tři členy v závorce zapíšeme jako čtverec dvoujčlenu: y = a [ ( x + b 2 a ) 2 ( b 2 a ) 2 ] + c {\displaystyle y=a\left[\left(x+{\frac {b}{2a}}\right)^{2}-\left({\frac {b}{2a}}\right)^{2}\right]+c}
Umocnění a roznásobení číslem a: y = a ( x + b 2 a ) 2 a b 2 4 a 2 + c {\displaystyle y=a\left(x+{\frac {b}{2a}}\right)^{2}-{\frac {ab^{2}}{4a^{2}}}+c}
Poslední úpravy a hotovo: y = a ( x + b 2 a ) 2 + ( c b 2 4 a ) {\displaystyle y=a\left(x+{\frac {b}{2a}}\right)^{2}+\left(c-{\frac {b^{2}}{4a}}\right)}
Z finálního tvaru lze snadno odečíst souřadnice vrcholu této paraboly: ( x , y ) = ( b 2 a , c b 2 4 a ) {\displaystyle (x,y)=\left(-{\frac {b}{2a}},c-{\frac {b^{2}}{4a}}\right)}

x S = b / ( 2 a ) {\displaystyle x_{S}=-b/(2a)} je první souřadnice vrcholu - jde o záporně vzatý druhý sčítanec v umocněném dvojčlenu. Pokud totiž x nabývá této hodnoty, oba členy v první závorce se vyruší a dvojčlen je nulový, a tedy jeho druhá mocnina je nejmenší možná. Pro hodnotu y {\displaystyle y} čili druhou souřadnici vrcholu paraboly y S {\displaystyle y_{S}} pak platí y S = c a ( x S ) 2 {\displaystyle y_{S}=c-a\cdot (x_{S})^{2}} , což je přímo druhá závorka čili konstantní člen upraveného výrazu,

Příklad

Daná kvadratická funkce: y = 2 x 2 12 x + 13 {\displaystyle y=2x^{2}-12x+13\,}
Vytkneme dvojku: y = 2 ( x 2 6 x ) + 13 {\displaystyle y=2(x^{2}-6x)+13\,}

Protože ( 6 2 ) 2 = 9 {\displaystyle ({\tfrac {6}{2}})^{2}=9} , přičteme „maskovanou nulu“ 9 9 {\displaystyle 9-9} :

Doplnění na čtverec: y = 2 ( x 2 6 x + 9 9 ) + 13 {\displaystyle y=2(x^{2}-6x+9-9)+13\,}
Zapíšeme jako mocninu dvojčlenu: y = 2 [ ( x 3 ) 2 9 ] + 13 {\displaystyle y=2[(x-3)^{2}-9]+13\,}
Roznásobíme: y = 2 ( x 3 ) 2 18 + 13 {\displaystyle y=2(x-3)^{2}-18+13\,}
Upravíme: y = 2 ( x 3 ) 2 5 {\displaystyle y=2(x-3)^{2}-5\,}
Souřadnice vrcholu: ( x , y ) = ( 3 , 5 ) {\displaystyle (x,y)=(3,-5)\,}

Řešení kvadratické rovnice

Doplnění na čtverec lze použít také k řešení kvadratické rovnice. Přitom si nepotřebujeme pamatovat vzoreček pro kořeny takové rovnice, stačí umět použít trik s doplněním na čtverec. Ukažme si to na příkladu:

Zadaná kvadratická rovnice: 2 x 2 12 x = 32 {\displaystyle 2x^{2}-12x=32\,}
Vykrácení: x 2 6 x = 16 {\displaystyle x^{2}-6x=16\,}

Levou stranu rovnice chceme mít ve tvaru x 2 2 d x + d 2 {\displaystyle x^{2}-2dx+d^{2}} , abychom mohli použít vzorec pro čtverec dvojčlenu. Samozřejmě musíme d 2 {\displaystyle d^{2}} přičíst také k pravé straně rovnice:

Doplnění na čtverec: x 2 6 x + 9 = 16 + 9 {\displaystyle x^{2}-6x+9=16+9\,}
Zapíšeme jako mocninu dvojčlenu: ( x 3 ) 2 = 25 {\displaystyle (x-3)^{2}=25\,}
Odmocníme (pozor, bereme i zápornou hodnotu odmocniny): x 3 = ± 5 {\displaystyle x-3=\pm 5\,}
Napíšeme si obě lineární rovnice a vyřešíme je: x 3 = 5 {\displaystyle x-3=-5\,} nebo x 3 = 5 {\displaystyle x-3=5\,}
Množina řešení: x { 2 , 8 } {\displaystyle x\in \{-2,8\}}

Integrace racionálních lomených funkcí

Neurčitý integrál

1 4 x 2 8 x + 13 d x {\displaystyle \int {\frac {1}{4x^{2}-8x+13}}\,\mathrm {d} x}

lze ve jmenovateli upravit doplněním na čtverec

4 x 2 8 x + 13 = = 4 ( x 1 ) 2 + 9 . {\displaystyle 4x^{2}-8x+13=\dotsb =4(x-1)^{2}+9\,.}

Vytkneme-li a substituujeme za x - 1, dostaneme se k tabulkovému integrálu, v němž opět zpětně substituujeme x:

1 4 x 2 8 x + 13 d x = 1 4 1 ( x 1 ) 2 + ( 3 2 ) 2 d x = 1 4 2 3 arctan 2 ( x 1 ) 3 + C {\displaystyle {\begin{aligned}\int {\frac {1}{4x^{2}-8x+13}}\,\mathrm {d} x&={\frac {1}{4}}\int {\frac {1}{(x-1)^{2}+({\frac {3}{2}})^{2}}}\,\mathrm {d} x\\&={\frac {1}{4}}\cdot {\frac {2}{3}}\arctan {\frac {2(x-1)}{3}}+C\end{aligned}}}

V posledním transformačním kroku se použil známý integrál, který lze nalézt v tabulce primitivních funkcí:

1 x 2 + a 2 d x = 1 a arctan x a + C {\displaystyle \int {\frac {1}{x^{2}+a^{2}}}\,\mathrm {d} x={\frac {1}{a}}\arctan {\frac {x}{a}}+C}

Normální forma kvadriky

Kvadriku

Q = { ( x , y ) R 2 q ( x , y ) = 0 } {\displaystyle Q=\{(x,y)\in \mathbb {R} ^{2}\mid q(x,y)=0\}} , kde q ( x , y ) = x 2 + 4 x y + 5 y 2 6 x 14 y + 9 {\displaystyle q(x,y)=x^{2}+4xy+5y^{2}-6x-14y+9}

chceme upravit na afinní normální formu. Nejprve doplníme na čtverec v proměnné x {\displaystyle x} ( y {\displaystyle y} se v tuto chvíli považuje za parametr), a potom v y {\displaystyle y} . Postup je

q ( x , y ) = x 2 + ( 4 y 6 ) x + 5 y 2 14 y + 9 = x 2 + ( 4 y 6 ) x + ( 2 y 3 ) 2 ( 2 y 3 ) 2 + 5 y 2 14 y + 9 = ( x + 2 y 3 ) 2 ( 2 y 3 ) 2 + 5 y 2 14 y + 9 = ( x + 2 y 3 ) 2 + y 2 2 y = ( x + 2 y 3 ) 2 + y 2 2 y + 1 2 1 2 = ( x + 2 y 3 ) 2 + ( y 1 ) 2 1 {\displaystyle {\begin{aligned}q(x,y)&=x^{2}+(4y-6)x+5y^{2}-14y+9\\&=x^{2}+(4y-6)x+(2y-3)^{2}-(2y-3)^{2}+5y^{2}-14y+9\\&=(x+2y-3)^{2}-(2y-3)^{2}+5y^{2}-14y+9\\&=(x+2y-3)^{2}+y^{2}-2y\\&=(x+2y-3)^{2}+y^{2}-2y+1^{2}-1^{2}\\&=(x+2y-3)^{2}+(y-1)^{2}-1\end{aligned}}}

Substitucí u = x + 2 y 3 {\displaystyle u=x+2y-3} , v = y 1 {\displaystyle v=y-1} získáme rovnicí kružnice u 2 + v 2 = 1 {\displaystyle u^{2}+v^{2}=1} .

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quadratische Ergänzung na německé Wikipedii.

Literatura

  • FA Willers, KG Krapf: Elementar-Mathematik: Ein Vorkurs zur Höheren Mathematik. 14. Vydání. Springer, 2013, ISBN 978-3-642-86564-0, s. 84-86

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu doplnění na čtverec na Wikimedia Commons