Efrém Syrský

Svatý
Efrém Syrský
učitel církve
Narozeníkolem 306
Nisibis (dnešní Nusaibin, Turecko)
Úmrtí9. června 373
Edessa (dnes Urfa, Turecko)
Příčina úmrtímor
Svátek28. leden – pravoslaví; 8. červen – Skotská episkopální církev; 9. červen – římskokatolická církev a anglikánská církev; 18. červen – Maronitská katolická církev
ObdobíŘímská říše
Místo působeníŞanlıurfa
Vyznáníkatolická církev a Syrští křesťané
Úřadyjáhen
Uctíván církvemivšechny křesťanské církve s kultem svatých
Atributyvinná réva, svitek
Patronemduchovních vůdců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Efrém Syrský (kolem 306, Nisibis, dnešní Nusaibin, Turecko – 9. června 373, Edessa, dnes Urfa v Turecku) byl jáhen a velký ctitel Panny Marie, kterou nazýval Usmiřovatelkou mezi nebem a zemí. Proslul hlubokým duchovním životem a komentáři k biblickým knihám. Od roku 1920 patří mezi učitele katolické církve.

Život

Efrém se narodil v křesťanské rodině v Nisibis (dnešní Nusaibin v Sýrii) kolem roku 306. Přijal jáhenské svěcení. Proslul jako slavný učitel ve svém rodišti a v roce 363 v dnešní Urfě založil teologickou školu. Od tamějšího biskupa Jakuba se mu dostalo skvělého vzdělání a sám Efrém Jakubovi pomohl vybudovat teologickou školu v Nisibisu, a později se rozhodl žít poustevnickým a mnišským životem. Když v roce 372 vypukl v Edesse mor, pomáhal všem potřebným a poté se vrátil zpátky do své poustevny, kde o rok později zemřel.

Smrt

Zemřel 9. června roku 373 v Edesse, kde se také nacházejí jeho ostatky. V roce 1920 byl papežem Benediktem XV. prohlášen učitelem církve.[1] V katolické církvi je jeho liturgická památka slavena 9. června.

Dílo

Své spisy psal syrsky. Vystupoval v nich proti tehdejším herezím (gnosticismus, manicheismus, …) a vykládal v nich Bibli. Ukazoval v nich hloubku duchovního života. Hojně citoval Písmo svaté a svým zvláštním básnickým stylem se snažil vysvětlit tajemství křesťanských bohoslužeb. Rovněž psal biblické komentáře, kázání a dogmatické spisy proti kacířství. Skládal též texty k náboženským písním a v nich vštěpoval prostému lidu základní náboženské pravdy. Některé z těchto písní jsou dodnes používány při bohoslužbách v Syrské církvi sjednocené s Římem. Právě díky těmto písním získal přízvisko citera Ducha svatého.[2] Tři úryvky z jeho spisů se čtou v breviáři ve čtvrtek po 1. adventní neděli.[1] Jeho spisy se překládaly do řečtiny i arménštiny.

Spisy

  • 52 hymnů O Církvi – pojednává v nich o svobodě, spravedlnosti, dobru a o církvi
  • Komentáře ke knize Genesis a knize Exodus
  • 77 písní nisibijských
  • Komentář k listům apoštola Pavla
  • Komentář ke Skutkům apoštolů

Citát

Ó Panno nejpodivuhodnější, všechno dnes zpívá ke tvé cti: jsou tu cherubové, kteří však nedosahují tvé svatosti, jsou tu serafové, kteří se nemohou srovnávat s tvou krásou… Čistí andělé však radostně oslavují nebeské dítě, které vyšlo z tvého lůna.
— Hymnus o nebeské Matce

Odkazy

Literatura

  • EFRÉM. Hymny o ráji. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. Pro Oriente. ISBN 9788074653537.
  • EFRÉM. Velikonoční hymny. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2020. Pro Oriente. ISBN 978-80-7465-426-8.
  • Efrém Syrský. In: STAROWIEYSKI, Marek. Slovník raněkřesťanské literatury Východu : Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 369 s. (Pro Oriente; sv. 7). ISBN 978-80-7465-021-5. S. 93–99. 
  • LANE, Tony. Dějiny křesťanského myšlení. Praha: Návrat domů, [1996]. 286 s. ISBN 80-85495-47-3. S. 36. 
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-304-4. 
  • NĚMEC, Jaroslav. Nové profily světců. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 2005. ISBN 80-7266-204-X. 

Reference

  1. a b Němec, Jaroslav: Nové profily světců, Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc 2005, s. 88, ISBN 80-7266-204-X
  2. Lane, Tony: Dějiny křesťanského myšlení, Návrat domů, Praha 1996, s. 36, ISBN 80-85495-47-3

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Efrém Syrský na Wikimedia Commons
  • Osoba Efrém Syrský ve Wikicitátech
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Efrém Syrský
  • Řeč o Svatém týdnu – úryvek z kázání
  • Velikonoční Beránek
  • Svatý Efrém Syrský
  • Sv. Efrém Syrský – promluva papeže Benedikta XVI.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: d391f522-8aff-4838-b2fc-48c7e493bdfe
  • NKC: ola2002153596
  • BIBSYS: 90373048
  • BNC: 000061200
  • BNE: XX824009
  • BNF: cb119923330 (data)
  • CANTIC: 981058511757606706
  • CiNii: DA01051313
  • GND: 118530550
  • ICCU: BVEV021559
  • ISNI: 0000 0001 1453 2348
  • LCCN: n50082928
  • LNB: 000246367
  • MBA: c19db5bd-047d-4c65-8e43-b15d41a1fdd9
  • NDL: 00768647
  • NLA: 35073660
  • NLG: 18415
  • NLI: 987007260980605171
  • NLP: a0000001186640
  • NTA: 06973335X
  • PLWABN: 9810674116205606
  • SELIBR: 184342
  • SNAC: w62v2fbp
  • SUDOC: 027999297
  • Trove: 818671
  • VcBA: 495/57608
  • VIAF: 100177778, 5660168049045938410007, 8138167931773229520004, 204158790510338850743, 7156167867562123060000, 198144898693350291043, 22111229
  • WorldCat Entities: E39PBJv8CQJVWD4YgbdhWQQXh3