Giberelin

Struktura giberelinu A3 (kyseliny giberelové)

Gibereliny jsou skupinou fytohormonů na bázi kyseliny giberelové (GA3).

Struktura

Chemicky jsou podobné diterpenům, mají 19 nebo 20 uhlíků. Giberelin byl objeven v 20. letech 20. století v Japonsku v houbě Giberella fujikuroi, která způsobuje chorobu bakanae. Reverzibilně ho lze inaktivovat konjugací s glukosou. Vzniká v mladých listech, vzrostných vrcholech, kořenech a klíčících semenech. Jeho biosyntéza probíhá ve třech kompartmentech:

  • v plastidech od dimetylallylpyrofosfátu po ent-kauren (Ten je již cyklický a obsahuje konečný počet uhlíků)
  • dále na endoplazmatickém retikulu
  • dokončuje se v cytosolu

Přenos signálu

Receptorem giberelinů je proteinový komplex SCF, jehož aktivita směřuje cílové molekuly k degradaci. Signál vede k odstranění represorových proteinů s doménou DELLA (komplex se specifickou aminokyselinovou sekvencí aspartát, glutamát, leucin, alanin) z promotoru giberelinem indukovaných časných genů. Ty se začnou transkribovat a jejich produkty se pak navážou na promotory giberelinem indukovaných pozdních genů a indukují jejich transkripci. Mezi tyto pozdní geny patří například α-amyláza, jejíž expresi giberelin indukuje při klíčení. Tato amyláza je produkována buňkami aleuronové vrstvy do endospermu, který štěpí a aktivuje tím pro rostlinu zásobní látky, aby mohla rostlina vyklíčit. Existuje ještě další signální dráha giberelinu, ta je závislá na vápenatých iontech a jejím výsledkem je pučení váčků z endoplazmatického retikula a jejich exocytóza. Právě tato dráha dopravuje při klíčení amylázu ven z buněk aleuronové vrstvy do endospermu.[1]

Funkce

Stimuluje mitózu, růst internodií a listů. Nestimuluje růst kořenů. Ovlivňuje aktivitu amylázy v klíčících obilkách, čímž zprostředkovává indukci klíčení. Indukuje kvetení u dlouhodenních rostlin, omezuje tvorbu samčích květů, zkracuje juvenilní periodu, někdy mění fotoperiodickou adaptaci rostlin.

Reference

  1. Mohr, Schopfer. Plant Physiology. [s.l.]: Springer-Verlag Berlin, 1995. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNE: XX532257
  • BNF: cb13575202b (data)
  • GND: 4157323-7
  • LCCN: sh85054850
  • NDL: 00574630
  • NLI: 987007529272705171