Jan František Kryštof z Talmberka

Jan František Kryštof z Talmberka
3. třetí biskup královéhradecké diecéze
Rodový erb pánů z Talmberka
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Sídlo	Hradec Králové
Předchůdce	Jan Bedřich z Valdštejna
Nástupce	Bohumír Kapoun ze Svojkova
Svěcení
Biskupské svěcení	3. ledna 1677 světitel Jan Bedřich z Valdštejna
Osobní údaje
Země	České království České království
Datum narození	31. prosince 1644
Místo narození	Rataje nad Sázavou
Datum úmrtí	3. dubna 1698 (ve věku 53 let)
Místo úmrtí	Chrast
Místo pohřbení	Kostel svaté Markéty Antiochijské v Podlažicích
Rodiče	František Vilém z Talmberka, Uršula Kateřina, roz. z Pappenheimu
Povolání	kazatel, kapitulář, katolický kněz, duchovní a katolický biskup
Související články	Páni z Talmberka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Kryštof z Talmberka (německy Johann Franz Christoph von Talmberg, nebo von Thalenberg, 31. prosince 1644 v Ratajích nad Sázavou – 3. dubna 1698 na zámku Chrast) byl český šlechtic z rodu pánů z Talmberka a římskokatolický duchovní a třetí biskup královéhradecké diecéze.

Život

Jeho rodiči byli František Vilém z Talmberka, český královský komorní rada a hejtman Čáslavského okresu a Uršula Kateřina, roz. z Pappenheimu. O jeho vzdělání mnoho nevíme. Kněžské svěcení přijal roku 1669 a poté se stal duchovním správcem v chrámu svatého Víta a děkan kolegiátní kapituly u svatého Apolináře v Praze. Byl rovněž kanovníkem v Olomouci a Výškovicích a také proboštství (prepozitutu) Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě.

Císař Leopold I. jmenoval Jana Františka Kryštofa z Talmberka za nástupce královéhradeckého biskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, jenž se stal arcibiskupem pražským a metropolitou českým. Potvrzení od papeže Inocence XI. proběhlo 19. října 1676 a biskupské svěcení přijal 3. ledna 1677 ve svatovítském chrámu v Praze z rukou svého předchůdce. Jelikož v té době v Hradci Králové dosud neexistovala důstojná biskupská rezidence, nový biskup Jan F. K. z Talmberka se do Hradce Králové přestěhoval až na naléhání papeže 23. října 1677.

Kostel svaté Markéty Antiochijské v Podlažicích, který biskup vybudoval a také místo jeho posledního odpočinku.

I přes velmi omezené finanční možnosti biskupství podařilo se Talmberkovi přestavět někdejší dům rodu Gallasů na biskupskou rezidenci. V roce 1686 se však neúspěšně pokusil přenést svou rezidenci do starého purkrabství a starého zámku. Rovněž nebylo možno zřídit kněžský seminář ani obydlí pro duchovní správu katedrály, neboť královéhradečtí radní se nehodlali vzdát svých privilegií. I přesto se Talmberkovi podařilo vytvořit správu diecéze a své biskupství poprvé navštívit.

Po smrti byl pochován v tehdy nově postaveném (1696) barokním kostele svaté Markéty Antiochijské v někdejším Podlažickém klášteře, neboť tamní pozemky vlastnila královéhradecká diecéze.

Odkazy

Literatura

Aleš Zelenka, Erwin Gatz In: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Duncker&Humblot, Berlin 1990. ISBN 3-428-06763-0, str. 500

Externí odkazy

Profil na The Hierarchy of the Catholic Church (anglicky)

Předchůdce:
Jan Bedřich z Valdštejna

biskup královéhradecký
1676–1698

Nástupce:
Bohumír Kapoun ze Svojkova

Seznam královéhradeckých biskupů

Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek¹ • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál	Znak královéhradeckého biskupství

Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek

^Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; ¹Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup