Jaroslav Palliardi
Jaroslav Palliardi | |
---|---|
![]() | |
Narození | 20. února 1861 nebo 10. února 1861 Telč Rakouské císařství ![]() |
Úmrtí | 12. března 1922 (ve věku 61 let) nebo 11. března 1922 (ve věku 61 let) Moravské Budějovice Československo ![]() |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | archeolog a prehistorik |
Ocenění | Čestné občanství Moravských Budějovic (2014) |
Rod | Palliardi (rodina) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Jaroslav_Palliardi_plaque.jpg/180px-Jaroslav_Palliardi_plaque.jpg)
Jaroslav Palliardi (10. února 1861 Telč[1] – 12. března 1922 Moravské Budějovice[2]) byl moravský archeolog, který působil především na Znojemsku a uvedl tento region do povědomí odborné veřejnosti. Zároveň je tvůrcem základní chronologie moravského eneolitu, která byla později rozšířena a upravena i pro eneolit středoevropský.
Život
Jaroslav Palliardi se narodil 10. února 1861 v Telči, kde působil jeho otec Ignác jako c. k. aktuár; předkové rodiny Palliardiů pocházeli z Itálie (Jaroslav byl přímým potomkem slavného architekta Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho, který navrhl knihovnu Strahovského kláštera v Praze). Vystudoval práva v Praze a po studiích se uchytil v notářské kanceláři ve Znojmě. V roce 1893 se ve Znojmě oženil s Marií Šrámkovou.[3] Od roku 1897 byl notářem ve Vranově nad Dyjí a o dva roky později se přesunul do Moravských Budějovic.
Od mládí projevoval zájem o archeologii a získal v tomto oboru rozsáhlé znalosti. Během působení ve Znojmě začal s výzkumy na tamějším přemyslovském hradě a také navázal kontakty s okruhem archeologů okolo Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, v jehož čele tehdy stál Jindřich Wankel. Od 1886 přispíval do Časopisu Vlastivědné muzejní společnosti, od 1893 jej redigoval. Roku 1909 se stal členem nově vzniklého Moravského archeologického klubu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Moravian_painted_pottery.jpg/180px-Moravian_painted_pottery.jpg)
Kopal na různých místech Znojma (vedle hradu zkoumal například opevnění na Hradišti sv. Hypolita) a roku 1888 na základě nálezů ve Znojmě-Novosadech rozpoznal kulturu s moravskou malovanou keramikou. V 90. letech na základě dalšího výzkumu vyšla ve Vídni studie Die neolithischen Ansiedelungen mit bemalten Keramik in Mähren und Niederösterreich.
Od 90. let společně s Františkem Vildomcem prováděl výzkumy v Jaroměřicích nad Rokytnou, ve Střelicích, v Boskovštejně, v Křepicích, Těšeticích aj. V roce 1911 vytvořil první periodizaci kultury s moravskou malovanou keramikou.
V letech 1909–1915 proběhl jeho nejdůležitější výzkum ve Starém Zámku u Jevišovic, kde rozlišil pět vrstev nejdůležitějších kultur moravského eneolitu, na jejichž základě vytvořil chronologii pro moravský eneolit. V roce 1914 publikoval klasickou studii o relativní chronologii moravského eneolitu Die relative Chronologie der jünger Steinzeit in Mähren. Jeho výsledky se staly součástí všech středoevropských chronologických systémů.
Většina výsledků jeho výzkumů zůstala zachována jen v rukopisech, na jeho práci navázala až Anna Medunová-Benešová, která v roce 1972 publikovala katalog nálezů z Jevišovic - Starého Zámku. Palliardiho rozsáhlá soukromá sbírka archeologických nálezů se dnes nachází v Moravském zemském muzeu v Brně.
Palliardi se zajímal i o veřejný život ve svém okolí. Byl aktivním členem Sokola a publikoval několik ostrých statí proti církvi: Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva v roce 1909 a Bible, věda a církve v roce 1910.
Ve Znojmě a Moravských Budějovicích jsou po něm pojmenovány ulice.
15. září 2015 byla na domě, ve kterém v Moravských Budějovicích žil, odhalena pamětní deska s portrétem. Odhalení se konalo při příležitosti Mezinárodního archeologického sympozia 100. výročí relativní chronologie neolitu a eneolitu Jaroslava Palliardiho.[4]
Dílo
- O provrtaných nástrojech kamenných na Znojemsku nalezených (1887) [5]
- Předhistorické památky královského města Znojma (1889) [6]
- Výzkumy předhistorické na jihozápadní Moravě (1894) [7]
- Hrob s kostrou v Hlubokých Mašůvkách (1899) [8]
Reference
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Pavel Kryštof. Slavný archeolog Jaroslav Palliardi se vrátil domů. Třebíčský deník [online]. 17. 9. 2014.
- ↑ PALLIARDI, Jaroslav. O provrtaných nástrojech kamenných na Znojemsku nalezených [online]. Praha: Muzejní spolek olomucký, 1887 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ PALLIARDI, Jaroslav. Předhistorické památky královského města Znojma [online]. Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek, 1889 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ PALLIARDI, Jaroslav. Výzkumy předhistorické na jihozápadní Moravě [online]. Olomouc: Nákladem vlastním, 1894 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ PALLIARDI, Jaroslav. Hrob s kostrou v Hlubokých Mašůvkách [online]. Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek, 1899 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Palliardi na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Palliardi
- Podborský V. – Vildomec V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno.
- Stocký, A. 1922: Jaroslav Palliardi, Obzor prehistorický 1., s. 35–37.
- Vildomec, F. 1923, Jaroslav Palliardi, Časopis musejního spolku v Olomouci č.34, s. 1–5.
- Podborský, V. 1995: Vzpomínka na J. Palliardiho, Sborník příspěvků proslovených na 1. obnoveném sjezdu moravskoslezského klubu v Moravských Budějovicích 16.–17. 8. 1995, Brno, s. 19–22.