Josef Koenigsmark

Josef Koenigsmark
Narození1. ledna 1916
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. ledna 1993 (ve věku 77 let)
Plzeň
ČeskoČesko Česko
PseudonymJoe Koenigsmark,
Josef Schovanec,
Jan Kříž,
Josef Leden
Povoláníkabaretiér, prozaik, dramatik, básník
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Témataliteratura, právo a překladatelská činnost
Manžel(ka)Alena Koenigsmarková, malířka
DětiAlex Koenigsmark, spisovatel
Helena Koenigsmarková (*1947), historička umění.
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Koenigsmark (1. ledna 1916, Plzeň – 16. ledna 1993, tamtéž) byl český kabaretiér, prozaik, dramatik a básník.[1]

Život

Narodil se jako syn úředníka. Po maturitě roku 1935 na reálném gymnáziu v Plzni začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1939. V letech 1944 byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo uprchnout. Po skončení války získal titul doktora práv. [2]

Již před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a po skončení druhé světové války pracoval u tohoto zaměstnavatele až do roku 1949. Pak byl chvíli ředitelem, ale již od roku 1950 dělníkem v Kovoslužbě Plzeň, od roku 1954 pracoval jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v letech 1956–1958 byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 1960–1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa. Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a od roku 1967 jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. V tom samém roce navštívil USA. Na začátku normalizace (roku 1970) byl propuštěn, zůstal ve svobodném povolání a roku 1976 odešel do důchodu.[2] Zemřel roku 1993 v Plzni a byl pohřben do rodinné hrobky na zdejším hřbitově u svatého Jiří.

Hrobka rodiny Koenigsmarkovy na hřbitově u svatého Jiří v Plzni

Dílo

Nejprve redigoval plzeňské studentské časopisy a publikoval i v dalších periodikách. Ve třicátých letech vydal tři sbírky básní. Přispíval do Československého rozhlasu (za války pod pseudonymem Josef Schovanec a v sedmdesátých a osmdesátých letech jako Jan Kříž). Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, ale také povídek a reportáží a sci-fi próz. Jeho scénické práce jsou založené na lidovém humoru. Překládal, a to nejen dramata, ale i operní a operetní libreta.[1][3]

Bibliografie

Sbírky básní

  • Láska a sklo (1934), pod jménem Joe Koenigsmark.
  • Kainovo znamení (1935), pod jménem Joe Koenigsmark.
  • Písně snů (1936).
  • Sny a nesny (1978), samizdat, první oficiální knižní vydání je z roku 1990.

Scénické práce

  • Cirkus Humberto (1956), libreto podle Eduarda Basse k operetě Jaroslava Křičky.
  • Malý čtenář (1956), kabaret.
  • Žichovičtí půlpáni (1956), libreto k operetě Karla Polaty.
  • BA PO PO (1959), dramatické pásmo (babička povídá pohádky pro nejstarší mládež), společně s Janem Žáčkem a dalšími, hudbu složil Jiří Šlitr.
  • Čert jde do finále (1960), libreto k muzikálu Jaromíra Otty Karla.
  • Město Obráceno (1960), kabaret, společně s J. R. Pickem.
  • Strýček gramofon a já (1960), revue.
  • Dědeček v oleji (1961), fantasticko-vědecká revue, společně s J. R. Pickem.
  • Plzeň je krásná (1962), revue.
  • Věčně štěkají kolty (1962), kabaret.
  • Kdo to udělal (1962), kabaret.
  • Co tomu řeknou lidé (1963), libreto k muzikálu Jaromíra Otty Karla.
  • Rukavičky pana Tartuffa (1963), kabaret
  • DĚ PO PO (1963), kabaret.
  • Staré pověsti vojanské (1963), kabaret.
  • VO PO PO (1964), kabaret.
  • Limonádový Joe (1964), libreto podle Jiřího Brdečky k muzikálu Jana Rychlíka a Vlastimila Hály.
  • Kouzelné rukavice (1965), libreto k muzikálu Zdenka Cóna.
  • Divoká řeka (1967), libreto k muzikálu Alexeje Frieda.
  • Otec Kondelík a ženich Vejvara (1968), libreto podle Ignáta Hermanna k muzikálu Vlastmila Hály, Jiřího Maláska a Jiřího Bažanta.
  • Lionský kat (1991), dvoudílná rozhlasová hra o zločinech a stíhání válečného zločince Klause Barbieho.[4]

Próza

  • Rokycansko, Radnicko a Zbirožsko v lidových vyprávěních (1940).
  • Amerika z autobusu (1969), reportáže.
  • Motýlí kvas (1969), sbírka tří novel o nacistických koncentračních táborech, zločincích a zločinech.
  • Nekonečné konečno (1969), sbírka hravě parodických a ironizujících sci-fi povídek.
  • Prorok se vrací (1992), sci-fi román, v němž autor nadpřirozené schopnosti proroka Elijáše vysvětluje spojením s mimozemšťany prostřednictvím modlitební skříňky.
  • Tajné rozkoše mocných (1992), výběr z erotické Světové literatury od dob starého Říma až do konce devatenáctého století, pod pseudonymem Josef Leden.
  • Strašidla (1992), sbírka fantastických povídek, které se odehrávají během osídlování českého pohraničí po druhé světové válce.

Překlady (vývěr)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 392-393
  2. ↑ a b Slovník zakázaných autorů, Praha: SPN 1991, S. 209
  3. ↑ Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, Praha: R3 1995, S. 199-120
  4. ↑ Panáček v říši mluveného slova

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Koenigsmark
  • Josef Koenigsmark – Slovník české literatury po roce 1945
  • Josef Koenigsmark v Databázi knih
  • Josef Koenigsmark – LEGIE–databáze knih fantasy a sci-fi
Autoritní data Editovat na Wikidatech