Krásensko

Krásensko
Náves v zimě
Náves v zimě
Znak obce KrásenskoVlajka obce Krásensko
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVyškov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′52″ s. š., 16°49′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel419 (2024)[1]
Rozloha7,26 km²[2]
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ683 04
Počet domů156 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrásensko 123
683 04 Drnovice
[email protected]
StarostkaHana Šíblová
Oficiální web: www.krasensko.cz
Krásensko na mapě
Krásensko
Krásensko
Další údaje
Kód obce593192
Kód části obce73181
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krásensko (německy Schönau[zdroj?]) se nachází na severozápadním okraji okresu VyškovJihomoravském kraji. Žije zde 419[1] obyvatel.

Krásensko není územně celistvé, část jeho území (k. ú. Krásensko II) odděluje obec Kulířov.

Název

Vesnice byla založena pod německým jménem Schönfeld ("Krásné pole"). Roku 1465 je poprvé doloženo české jméno Krásné pole, od 1581 pak trvale Krásensko. Přípona -sko byla dávána osadám, které byly (načas) opuštěny, vliv mohlo mít též jméno poměrně blízkého Blanska.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348, kdy český panovník Karel IV. listinou z 30. srpna potvrdil tuto ves jako majetek Pustiměřského kláštera.[5] Za husitských válek byla opuštěna. Po zániku kláštera roku 1588 připadla olomouckému biskupství a stala se součástí vyškovského panství.

Za druhé světové války v roce 1944 bylo Krásensko vysídleno kvůli vybudování vojenské střelnice, v roce 1945 však bylo opětovně osídleno. Pošta v obci byla založena 3. března 1947.[6]

Obec v roce 2010 zvítězila v krajském kole soutěže Vesnice roku.[7]

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 415 obyvatel. Z nich bylo 208 mužů a 207 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,6 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 410 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,3 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,6 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9 %. Z celkem 346 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 34,7 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 10,4 % a bez vzdělání bylo naopak 0,9 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 200 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,5 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 72,5 % patřilo mezi zaměstnance, 1,5 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 49 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 200 obyvatel obce (což je 48,8 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 123 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováků. Celých 145 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[8]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9][10][11]

Místní části (rok přičlenění k obci[9]) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Krásensko 780 793 802 858 851 810 691 344 422 409 446 423 437 410
část Krásensko II - - - - - - - - - - - - - -
celá obec 780 793 802 858 851 810 691 344 422 409 446 423 437 410
Počet domů část Krásensko 100 106 117 134 136 136 143 84 107 113 117 140 147 147
část Krásensko II - - - - - - - - - - - - - -
celá obec 100 106 117 134 136 136 143 84 107 113 117 140 147 147
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Rodáci

Alois Šebela (1880 – 1942), ř. k. kněz

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.
  • Kostel svatého Vavřince z druhé poloviny 19. století se středověkým jádrem, v něm novorenesanční oltář s obrazem od J. A. Gebharta z roku 1842; náhrobník Kašpara Lukavického z Lukavice
  • Barokní rychta
  • Televizní vysílač Kojál při rozcestí nad obcí
  • Přírodní rezervace Studnické louky v oddělené části území severovýchodně mezi Kulířovem a Studnicí

Galerie

  • Kostel svatého Vavřince
    Kostel svatého Vavřince
  • Bývalá rychta, dnes dům ekologické výchovy organizace Lipka
    Bývalá rychta, dnes dům ekologické výchovy organizace Lipka
  • Památkově chráněný kříž na hřbitově
    Památkově chráněný kříž na hřbitově
  • Obecní úřad a hasičská zbrojnice
    Obecní úřad a hasičská zbrojnice
  • Kříž pod vysílačem na Kojálu
    Kříž pod vysílačem na Kojálu

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 444.
  5. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 356–358. 
  6. PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Únor 2017, čís. 17, s. 4. 
  7. DAŇKOVÁ, Petra. Krásensko zažilo bouřlivé oslavy a získalo zlatou stuhu. brnensky.denik.cz. 2010-08-15. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. 
  8. a b Krásensko (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  9. a b Krásensko - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-08]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Krásensko, s. 489. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s. 

Související články

Externí odkazy

Růžice kompasu Lipovec Rozstání Kulířov Růžice kompasu
Kotvrdovice Sever Studnice
Západ   Krásensko   Východ
Jih
Senetářov Podomí Rychtářov
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Vyškov
Bohaté MálkoviceBohdalice-PavloviceBošoviceBrankoviceBučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • HeršpiceHlubočanyHodějice • Holubice • Hostěrádky-RešovHoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na HanéJežkoviceKobeřice u BrnaKojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u VyškovaKučerovLetoniceLovčičkyLulečLysoviceMalínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské MálkoviceMouřínovNěmčanyNemochoviceNemojanyNemoticeNesoviceNevojiceNížkovice • Nové Sady • Olšany • OrloviceOtnicePodbřežicePodivicePodomíPrusy-BoškůvkyPustiměřRačice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-ZvonoviceRousínovRuprechtov • Rybníček • Slavkov u BrnaSnovídky • Studnice • ŠaraticeŠvábeniceTopolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad LitavouVelešoviceVyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 4046af69-7ca8-4caa-93a1-d14925135ac5
  • NKC: ge117982
  • GND: 4614815-2
  • VIAF: 249401254