Kryptosporidióza

Jako kryptosporidióza je označováno parazitární onemocnění, jehož původcem je kokcidie Cryptosporidium.

Přenáší se kontaminovanou vodou, jídlem, vodou při koupání nebo pohlavním stykem, v současnosti je velmi obtížně léčitelné. V humánní medicíně se pro terapii kryptosporidiózy používá zejména paromomycin, případně nitazoxanid, azithromycin, lethrazuril nebo sinefungin. Ve veterinární praxi je od roku 1999 v EU povoleno používat halofuginon-laktát pro prevenci a terapii kryptosporidiózy telat. Halofuginon-laktát a paromomycin představují zatím nejúčinnější preparáty s antikryptosporidiální aktivitou; jejich účinnost v tolerovatelných dávkách však nepřesahuje 75-80%.

Onemocnění trvá u imunokompetentních jedinců několik dnů, jako symptomy ho provázejí silné kolikovité bolesti střev a průjmy. Lidé s poruchami imunitního systému, zejména pak pacienti s AIDS, však mohou trpět chronickou recidivující kryptosporidiózou, která u nich způsobuje vysilující vodnaté průjmy, dehydrataci a v některých případech může vést i ke smrti. Závažné komplikace může infekce způsobit i u malých dětí a starých osob.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kryptosporidióza na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.