Kyriakos Mitsotakis

Kyriakos Mitsotakis
Kyriakos Mitsotakis, 2020
Předseda vlády Řecka
Úřadující
Ve funkci od: 26. června 2023
Prezidentka	Katerina Sakellaropulosová
Předchůdce	Ioannis Sarmas
Ve funkci: 8. července 2019 – 24. května 2023
Prezident	Prokopis Pavlopulos Katerina Sakellaropulosová
Předchůdce	Alexis Tsipras
Nástupce	Ioannis Sarmas
Stranická příslušnost
Členství	Nová demokracie
Narození	4. března 1968 (56 let) Athény
Choť	Mareva Grabowská
Rodiče	Konstantinos Mitsotakis a Marika Mitsotakis
Děti	Sofia Mitsotakis Konstantinos Mitsotakis Dafne Mitsotakis
Příbuzní	Dora Bakoyannis, Alexandra Mitsotakis a Katerina Mitsotakis (sourozenci) Grigoris Dimitriadis (synovec)
Alma mater	Athens College (do 1986) Harvardova univerzita (1986–1990) Stanfordova univerzita (1992–1993) Harvardova obchodní škola (1993–1996)
Profese	politik a finančník
Ocenění	Thomas T. Hoopes Prize
Podpis
Webová stránka	nd.gr/mitsotakis-kyriakos
Commons	Kyriakos Mitsotakis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyriakos Mitsotakis (řecky Κυριάκος Μητσοτάκης; * 4. března 1968 Athény) je řecký politik a od června 2023 předseda vlády Řecka, když tento úřad zastával již mezi červencem 2019 a květnem 2023. Od roku 2016 je předsedou středopravicové strany Nová demokracie.

Život

Mládí prožil v Turecku a Paříži, kam jeho rodina musela odejít za vlády řecké vojenské junty. Do země se vrátil roku 1974, po obnovení demokracie. Vystudoval sociální vědy a mezinárodní vztahy na Harvardově univerzitě (bakalářský titul) a Stanfordově univerzitě (magisterský titul). Později získal titul MA na Harvard Business School. Od roku 1990 pracoval v soukromém byznysu, v Londýně i v Řecku.

V roce 2004 vstoupil do politiky, když byl jako kandidát Nové demokracie zvolen do parlamentu.^[1] Obdržel přitom největší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů strany. V letech 2013–2015 byl ministrem administrativní reformy. V roce 2016 se stal předsedou Nové demokracie. Jako její volební lídr kandidoval v předčasných parlamentních volbách 2019. Po vítězství strany, se ziskem 39,85 % hlasů a 158 z 300 mandátů, byl jmenován řeckým premiérem.^[2]

V květnových parlamentních volbách 2023 dovedl Novou demokracii opět k výhře ziskem 40,8 %. Ztráta klíčových 12 křesel však znamenala, že se 146 mandáty strana ztratila většinu i v 300členném jednokomorovém parlamentu. Poté co nový kabinet nedokázal složit ani blok opozičních levicových stran, následovaly o měsíc později červnové předčasné volby, v nichž Nová demokracie obdržela 40,55 % hlasů. Nový volební zákon však vítěznému subjektu přiřkl bonus 50 mandátů při splnění podmínky překročení hranice 40 % hlasů. Se 158 křesly tak Mitsotakis v červnu 2023 sestavil druhou vládu.^[3]

Jeho otec Konstantinos Mitsotakis byl řeckým premiérem v letech 1990–1993, Novou demokracii vedl v letech 1984–1993.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kyriakos Mitsotakis na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyriakos Mitsotakis na Wikimedia Commons

Evropská rada
Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)
Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kaja Kallasová (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)

Premiéři Řecka
Řecká vojenská junta (1967–1974)	Konstantinos Kollias (1967) • Georgios Papadopulos (1967–1973) • Spyros Markezinis (1973) • Adamantios Androutsopoulos (1973–1974)
Třetí republika (od 1974)	Konstantínos Karamanlís (1974–1980) • Georgios Rallis (1980–1981) • Andreas Papandreu (1981–1989) • Tzannis Tzannetakis (1989) • Joannis Grivas (1989) • Xenofón Zolotas (1989–1990) • Konstantinos Mitsotakis (1990–1993) • Andreas Papandreu (1993–1996) • Kostas Simitis (1996–2004) • Kostas Karamanlis (2004–2009) • Jorgos Papandreu (2009–2011) • Lukas Papadimos (2011–2012) • Panajotis Pikramenos (2012) • Antonis Samaras (2012–2015) • Alexis Tsipras (2015) • Vasiliki Thanuová (2015) • Alexis Tsipras (2015–2019) • Kyriakos Mitsotakis (2019–2023) • Ioannis Sarmas (2023) • Kyriakos Mitsotakis (od 2023)