Lineární diferenciální rovnice s konstantními koeficienty

Obyčejná lineární diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty, krátce lineární diferenciální rovnice s konstantními koeficienty je důležitým typem diferenciálních rovnic, které lze explicitně vyřešit. Obecně má tvar:

a n y ( n ) + a n 1 y ( n 1 ) + + a 1 y + a 0 y = g ( x ) {\displaystyle a_{n}y^{(n)}+a_{n-1}y^{(n-1)}+\cdots +a_{1}y'+a_{0}y=g(x)}

kde

  • a 0 , a 1 , a n {\displaystyle a_{0},a_{1},\ldots a_{n}} jsou konstanty; aby rovnice byla skutečně n-tého řádu, musí být a n 0 {\displaystyle a_{n}\neq 0} (a bez újmy na obecnosti můžeme předpokládat, že a n = 1 {\displaystyle a_{n}=1} )
  • x {\displaystyle x} je nezávislá proměnná,
  • y {\displaystyle y} je neznámá funkce proměnné x {\displaystyle x} , tj. y = y ( x ) {\displaystyle y=y(x)} ,
  • y , y , y ( n 1 ) , y ( n ) {\displaystyle y',y'',\ldots y^{(n-1)},y^{(n)}} jsou derivace funkce y {\displaystyle y} až do řádu n {\displaystyle n}
  • g ( x ) {\displaystyle g(x)} je libovolná funkce proměnné x {\displaystyle x} .

Postup řešení

Při řešení lineární diferenciální rovnice s konstantními koeficienty se nejdříve řeší přidružená homogenní rovnice, v níž je g ( x ) {\displaystyle g(x)} nahrazeno nulou; její obecné řešení označíme y h {\displaystyle y_{h}} . Pak je nutné nalézt alespoň jedno partikulární řešení y p {\displaystyle y_{p}} původní rovnice. K tomu je možné použít metodu variace konstant nebo řešení odhadnout podle tvaru funkce g ( x ) {\displaystyle g(x)} . Obecné řešení původní nehomogenní rovnice je pak součet

y = y h + y p {\displaystyle y=y_{h}+y_{p}} .

Homogenní rovnice

Homogenní rovnice n-tého řádu má tvar:

a n y ( n ) + a n 1 y ( n 1 ) + + a 1 y + a 0 y = 0 {\displaystyle a_{n}y^{(n)}+a_{n-1}y^{(n-1)}+\cdots +a_{1}y'+a_{0}y=0}

Důležitou charakteristikou takovéto rovnice je charakteristická rovnice:

a n λ n + a n 1 λ n 1 + + a 1 λ + a 0 = 0 {\displaystyle a_{n}\lambda ^{n}+a_{n-1}\lambda ^{n-1}+\cdots +a_{1}\lambda +a_{0}=0}

V případě, že má polynom jen jednoduché kořeny λ 1 , λ 2 , , λ n {\displaystyle \lambda _{1},\lambda _{2},\cdots ,\lambda _{n}} , je obecným řešením rovnice:

y = C 1 e λ 1 x + C 2 e λ 2 x + + C n e λ n x {\displaystyle y=C_{1}e^{\lambda _{1}x}+C_{2}e^{\lambda _{2}x}+\cdots +C_{n}e^{\lambda {n}x}}

V případě, že má kořen λ i {\displaystyle \lambda _{i}} násobnost k, pak je zřejmé, že uvedené řešení by neobsahovalo dostatečný počet integračních konstant. V tom případě využijeme skutečnosti, že rovnici řeší i tyto lineárně nezávislé funkce:

e λ i x , x e λ i x , x 2 e λ i x , , x k 1 e λ i x {\displaystyle e^{\lambda _{i}x},xe^{\lambda _{i}x},x^{2}e^{\lambda _{i}x},\cdots ,x^{k-1}e^{\lambda _{i}x}}

které ke k-násobnému kořenu poskytují právě k lineárně nezávislých řešení. Obecné řešení (obecný integrál) je pak lineární kombinace uvedených funkcí, pro všechny kořeny s libovolnou násobností. Protože je součet násobností všech kořenů roven n, má výsledné řešení n integračních konstant.

Literatura

  • ČUŘÍK, František. Matematika. 2. vyd. Praha: Česká matice technická, 1944. 
  • Aplikovaná matematika. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1978. (Oborové encyklopedie). 

Související články