Lokomotiva 475.1

Parní lokomotiva řady 475.1
Lokomotiva 475.111 v muzeu v Lužné u Rakovníka
Tovární označení	Škoda 57Lo
Řada dle Kryšpína (ČSD)	475.1
Přezdívka	Šlechtična, Pětasedma
Základní údaje
Výrobce	Škodovy závody
Výroba v letech	1947–1950
Počet vyrobených kusů	172
Provozovatel	ČSD
Období provozu	1947–1980
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost	94 000 kg
Hmotnost ve službě	102 700 kg
Adhezní hmotnost	61 000 kg
Délka přes nárazníky	15 250 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	150 m
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	2´D 1´
Trvalý výkon	1 480 kW
Maximální povolená rychlost	100 km/h
Přetlak páry	16 bar
Počet válců	2
Průměry válců	530 mm
Zdvih pístů	680 mm
Typ rozvodu	Heusinger
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	1 750 mm
Průměr běhounů	přední: 880 mm zadní: 1 150 mm
Výhřevná plocha topeniště	122,6 m²
Výhřevná plocha přehřívače	75,2 m²
Plocha roštu	4,34 m²
Lokomotivní brzda	přímočinná vzduchová
Vlaková brzda	tlaková
Vytápění vlaku	parní
Vlečný tendr
Řada/označení	935.0
Zásoba uhlí	14,4 m³
Zásoba vody	35 m³
Počet náprav	4
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Lokomotiva 475.1 je univerzální parní lokomotiva vyráběná v letech 1947–1950 Škodovými závody v Plzni pro Československé státní dráhy v celkovém počtu 172 kusů, z nichž však bylo posledních 25 dodáno do KLDR. Pro svůj elegantní vzhled dostala přezdívku Šlechtična. Lokomotivy byly určeny pro vozbu dálkových rychlíků, osobních vlaků a také příležitostně rychlých nákladních vlaků.

Lokomotivka Škoda v Plzni uplatnila při výrobě této řady nejmodernější technologie a konstrukční prvky používané v té době v zahraničí. V našem provozu se tak objevila lokomotiva s novými konstrukčními prvky, které se při konstrukci parních kotlů dosud nepoužívaly. Jedná se zejména o spalovací komoru a varník. U některých lokomotiv byla použita valivá ložiska. Protože se nové prvky osvědčily, byly použity i při konstrukci další, větší lokomotivy řady 556.0 pro nákladní dopravu.

Stroje řady 475.1 sloužily více než 30 let a pro svou spolehlivost a zároveň jednoduchou obsluhu si získaly mezi lokomotivními četami i dílenským personálem oblibu. S přibývajícím stářím přecházely na méně důležité výkony a vedlejší tratě, kde nahradily starší stroje. Prošly také několika rekonstrukcemi, mezi ty nejdůležitější patří dosazení mechanických přikladačů a nových dyšen typu Kylchap. Od poloviny 60. let byly postupně vyřazovány a s dodávkami nových motorových lokomotiv v sedmdesátých letech se jejich počty dále snižovaly, avšak značná poruchovost nových motorových lokomotiv řady T 478.3 vedla k prodloužení služebního nasazení o další léta. Poslední stroje této řady vydržely v provozu až do roku 1980. K lokomotivám se používaly tendry řad 932.3 a 935.0.

Vznik, objednávka

V rámci poválečné obnovy značně rozmanitého parku parních lokomotiv bylo rozhodnuto zkonstruovat a vyrobit několik typů lokomotiv. Pro nejdůležitější a nejrychlejší vlaky byla objednána řada 498.0, ale pro vlaky osobní a rychlé nákladní bylo počítáno se stroji nižšího výkonu a menšího nápravového tlaku, umožňujícího přechodnost na tratě se slabším typem svršku.^[1][2] Základní parametry zněly:

• maximální rychlost 100 km/h
• nápravový tlak 15 tun
• výkon přibližně 2 000 koní
• pouze dvouválcová konstrukce (na rozdíl od tříválcové řady 498.0)

Výroba lokomotiv byla zadána do plzeňských Škodových závodů, které již pracovaly na dodávkách řady 498.0.^[1][2] S ní měla být nová lokomotiva alespoň v některých konstrukčních uzlech unifikována. Objednávka na první sérii, čítající 55 kusů, přišla roku 1946 s požadavkem dodání první lokomotivy do konce roku následujícího. Za jednu lokomotivu výrobce požadoval částku 3 114 315 Kčs, příslušný tendr řady 935.0 (pro vzájemnou zaměnitelnost stejný jako u řady 498.0) stál 665 250 Kčs.^[1]

Výroba

Přes využití nejnovějších dostupných technologií (moderní kotel s přehřívačem a pyrometrem, natřásací rošty Houlson, u některých lokomotiv valivá ložiska a podobně) byla objednávka vyřízena velmi rychle a již 2. prosince 1947, tedy čtyři týdny před vypršením lhůty, byla ČSD předána první lokomotiva čísla 475.103 (dokončena byla dříve než čísla 1 a 2).^[1] V několikatýdenních odstupech byly po nezbytných zkouškách do provozu zařazovány další stroje a ihned nasazeny na vlacích. Lokomotivy se osvědčily a ještě před dodáním celé první série byla objednána série druhá o 27 kusech.^[1]

Na základě dobrých zkušeností s lokomotivami (dokázaly nahradit starší řady 365.4, 455.2, 456.0 především z válečných kořistí) byly doobjednávány další stroje a do roku 1950 bylo vyrobeno celkem 172 kusů ve čtyřech výrobních sériích.^[1][2] Posledních 25 lokomotiv ale v tuzemsku nezůstalo a bylo odesláno do Korejské lidově demokratické republiky v rámci socialistické výpomoci.^[1][2] Stalo se tak na jaře 1951.^[2] Zároveň byla mezi lety 1955–1956 předváděna lokomotiva 475.1142 v Číně (pro tento účel byla opatřena zeleným nátěrem inspirovaným řadou 387.0),^[1][3] k výrobě dalších lokomotiv na export ale nedošlo.

Provoz

Využití

Lokomotivy byly využívány téměř na všech typech výkonů, s výjimkou těžkých nákladních vlaků (pro ty byla určena řada 556.0). Díky výrobě téměř 150 kusů se rozšířily napříč Československem a sloužily na mnoha hlavních i vedlejších tratích, kde to traťové poměry dovolovaly. Pro svou jednoduchou dvouválcovou konstrukci a s tím spojenou spolehlivost si získaly mezi provozním personálem oblibu a nejednou nahrazovaly i výkonnější řadu 498.0 na dálkových rychlících.

Přesuny

Z výroby byla většina lokomotiv dodána do výtopen, kde bylo potřeba nahradit válečné a předválečné lokomotivy (Praha, Brno, Bratislava, Žilina).^[2] Postupem času se dostaly do mnoha dalších dep a převzaly výkony i od novějších typů lokomotiv, které pro dané vlaky nevyhovovaly (například řada 387.0). Uplatnění našly i v lehké nákladní dopravě, především u vlaků přepravujících expresní zásilky a zboží.

Ke konci provozu se jako nadbytečné lokomotivy dostaly i na ryze podřadné výkony, jakými byly pracovní a stavební vlaky, případně vytápění rotund v lokomotivních depech párou.

Vyřazování

Od poloviny 60. let začal masivní nástup moderních trakcí (elektrické i motorové) a to způsobilo značný nadbytek parních lokomotiv. Řada 475.1 byla většinou přesouvána na vedlejší tratě nebo tam, kde nahradila ještě starší stroje. Některé stroje v horším technickém stavu byly rovnou zrušeny a sešrotovány, případně použity na náhradní díly – první dva exempláře byly zrušeny již roku 1963. Po roce 1970 se počet provozních lokomotiv dále snižoval ve prospěch lokomotiv motorových, ačkoliv jejich značná poruchovost (především řady T 478.3) umožnila řadu 475.1 udržet v provozu déle, než bylo předpokládáno. Poslední lokomotivy dosluhovaly jako stroje pro dopravu pomocných vlaků, případně jako stabilní vytápěcí kotle. Definitivně vyřazeny byly v roce 1980 jako jedna z posledních lokomotivních řad.

Rekonstrukce

Ačkoliv byla řada 475.1 již z výroby technicky na velmi vysoké úrovni, ani jí se nevyhnuly rekonstrukce a zlepšení za účelem zhospodárnění a zjednodušení jejich obsluhy a údržby. Šlo zejména o dodatečné dosazení mechanických přikladačů uhlí (typu Standard Stocker jako u řady 556.0 pro nákladní dopravu – v jižních Čechách si proto vysloužily jinde neobvyklou přezdívku „štokr“),^[4] které velmi ulehčily práci topiče a snížily spotřebu paliva, přestože u lokomotiv první série musel být v tendru zmenšen vodojem. Podobně přínosnou rekonstrukcí byla výměna původní dyšny za novou typu Kylchap.

Historické lokomotivy

Vzhledem k počtu vyrobených lokomotiv se podařilo do současnosti zachovat větší množství exemplářů, z nichž čtyři jsou i provozuschopné. Kromě těchto strojů bylo uchováno také několik vraků, sloužících zejména jako zdroje náhradních dílů.

475.101

Lokomotiva nejnižšího čísla byla dodána ČSD dne 10. 12. 1947 do výtopny Praha Masarykovo nádraží.^[5] Odtud se později přes další depa dostala do depa Brno dolní nádraží, kde sloužila většinu svého života. Zde také byla 13. června 1979 zrušena, ale sešrotování unikla a byla zachována.^[5] Nyní patří Českým drahám a je vedena jako provozní historické vozidlo.

475.111

Lokomotiva 475.111 byla po vyrobení předána v únoru 1948 do plzeňského depa. Odtud byla vypravována s vlaky především na tratě Plzeň–Praha a Plzeň–Cheb.^[6] Roku 1955 byla předána do lokomotivního depa v Chomutově. Zde vozila rychlíky na trase Praha – Chomutov – Cheb.^[6] Na závěr provozu se dostala do depa v Lounech, kde byla v roce 1977 vyřazena z provozu. Následně byla převezena do České Třebové, kde se měla stát exponátem pro zamýšlený železniční skanzen.^[6] Z projektu nakonec sešlo a roku 1983 se novým majitelem stroje stává Muzeum Škoda Plzeň. V 1990 byla lokomotiva převedena do sbírek občanského sdružení Iron Monument Club Plzeň (IMC), které se rozhodlo ji zprovoznit. Náročná oprava byla v ŽOS České Velenice provedena v roce 1993 a po dokončení se stroj rozjel vlastní silou o další tři roky později.^[6] V péči IMC zůstává do současnosti a je používána k historickým jízdám a setkáním nejen v Česku, ale i v zahraničí.

475.179 (994.004-0)

Lokomotiva 475.179 byla vyrobena ve Škodě Plzeň roku 1948 s výrobním číslem 1900 a tendrem 932.323. Dne 5.8.1948 zahájila svůj provoz v LD Vršovice. Její další působení od 4.11.1948 České Budějovice, od 19.2.1958 Bratislava, od 1.3.1959 Veselí nad Moravou, od 26.8.1959 Zvolen (Fiľakovo), odkud byla dne 29.7.1972 předána do LD Děčín (Výtopna Podmokly). Spolu s ní byly do Děčína předány lokomotivy 475.1104, 1106, 1137 a 1146. Od 15.4.1976 do roku 1979 působila ještě v Lovosicích, poté znovu Děčín, kde zakončila svůj pravidelný provoz. Lokomotiva nebyla nikdy zrušena a byla vedena jako v provozní stroj do roku 1981, kdy se z ní stal muzejní exponát. V roce 2003 byla na lokomotivě provedena poslední generální oprava v Českých Velenicích a dostala tendr 932.394, se kterým původně jezdila lokomotiva 475.1138. Lokomotiva patří Českým drahám, je vedena pod CHV Lužná u Rakovníka a od června roku 2009 je deponována v České Lípě.

475.194

Lokomotiva 475.194 byla společně se stroji 475.1142 a 498.106 poslední turnusově nasazenou parní rychlíkovou lokomotivou v Československu, když v třídenní turnusové skupině P04 lokomotivního depa Brno od září do konce listopadu 1978 zajišťovala vozbu osobních vlaků na trati Brno–Přerov. Jako poslední své řady ještě v březnu 1980 zajížděla vlastní silou předtápět soupravy na odstavné nádraží B v Brně. Následně byla upravena na vytápěcí kotel K767 a zajišťovala vytápění objektů lokomotivního depa Brno. V prosinci 1999 ji odkoupil od Českých drah pan Dušan Kotisa, který lokomotivu i její tendr postupně renovuje s předpokladem zprovoznění. Lokomotiva byla 23 roků deponována v areálu společnosti Teplárny Brno a.s., od června 2023 ale její oprava pokračuje v prostorách firmy Cementárna Maloměřice s.r.o.

475.196

Kromě tří provozních českých lokomotiv se jedna lokomotiva řady 475.1 nachází i na Slovensku, konkrétně exemplář čísla 96 ve Vrútkách. Z výroby byl dodán do Břeclavi, odkud se později přesunul také do zvolenského depa, zde byl vyřazen roku 1975 a skončil jako vytápěcí kotel v depu Fiľakovo.^[7] Po několikaletém chátrání o něj projevilo zájem Múzejno – dokumentačné centrum v Bratislavě a byl převzat do jeho sbírek.^[7] V roce 2004 byla dokončena náročná oprava členy spolku Výhrevňa Vrútky a lokomotiva byla opět zprovozněna.^[8]

475.1142

Lokomotiva 475.1142 v unikátním zeleném nátěru sloužila téměř 27 let v Plzni, odkud byla v roce 1978 předána do Brna.^[9] Pro svou výjimečnost byla vybrána do sbírek Národního technického muzea jako provozní exponát a po vyřazení udržována v depu Přerov.^[3] Takto sloužila až do roku 2003, kdy jí počátkem roku skončila způsobilost kotle a lokomotiva byla odstavena.^[10] V neprovozním stavu byla přes muzeum ČD v Lužné u Rakovníka přesunuta do depozitáře NTM v Chomutově, kde čeká na další osud.

Galerie

• Parní lokomotiva řady 475.1 v čele nostalgického vlaku odjíždějícího ze železniční stanice Vrútky
• Uspořádání pojezdu parní lokomotivy řady 475.1 (2' D 1'h2)
• 
  Lokomotiva 475.111 na historické jízdě
• 
  Detail parního válce

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 475.1 na Wikimedia Commons
• Fandovské stránky věnované řadě 475.1 Archivováno 5. 5. 2009 na Wayback Machine.
• Fotogalerie 475.1 na ZelPage.cz
• Lokomotiva 475.111 na stránkách IMC Plzeň