Nenávist (film, 1995)

Nenávist
Původní názevLa Haine
Země původuFrancieFrancie Francie
Jazykfrancouzština
Délka96 min
Žánryfilmové drama
hood film
kriminální film
ScénářMathieu Kassovitz
RežieMathieu Kassovitz
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVincent Cassel
Saïd Taghmaoui
Mathieu Kassovitz
Benoît Magimel
Vincent Lindon
… více na Wikidatech
ProdukceChristophe Rossignon
HudbaVincent Tulli
KameraPierre Aïm
KostýmyVirginie Montel
StřihMathieu Kassovitz
ZvukVincent Tulli
Dominique Dalmasso
Výroba a distribuce
Premiéra1995
31. května 1995 (Francie)
1. září 1995 (USA a Kanada)
… více na Wikidatech
Produkční společnostiLes Productions Lazennec
StudioCanal
La Sept
DistribuceCanal+
Rozpočet2,6 mil. $
Tržby15,3 mil. $ (celosvětově)
280 859 $ (USA)[1]
OceněníYoung European Film of the Year (1995)
Nenávist na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nenávist (v originále La Haine) je francouzsko-americký černobílý dramatický film z roku 1995, který napsal a režíroval Mathieu Kassovitz. Film měl světovou premiéru 17. května 1995 na filmovém festivalu v Cannes.[2] V roce 1996 byl jedenáctkrát nominován na Césary a získal tři ceny, včetně Césara za nejlepší film.

Děj

Příběh se odehrává den po noci plné nepokojů, kdy mladí násilníci útočili proti policii v Chanteloup-les-Vignes u Paříže. Nepokoje vyvolaly události na policejní stanici, kdy se mladý obyvatel města Abdel Ichaha během policejní vazby dostal do kómatu. Při nepokojích ztratí jeden z policistů revolver.

Na situaci reagují jeho tři mladí přátelé: Vinz, mladý Žid s agresivní povahou, který si přeje pomstít Abdela; Hubert, pacifistický mladý černoch, který myslí pouze na odchod z města za lepším životem a odmítá provokovat policii, a Saïd, mladík severoafrického původu, který hraje roli prostředníka mezi Vinzem a Hubertem.

Vinz svým společníkům prozradí, že našel revolver ztracený policistou. Jde o Smith & Wesson 44 Magnum, kterým chce zabít nějakého policistu, pokud se Abdel neprobere z kómatu. Hubert s tím nesouhlasí. Mladíci navštíví Abdela v nemocnici, ale personál jim odmítne kontakt. Jejich protest vede ke krátkému zatčení Saïda.

Poté jedou do Paříže, kde se setkají se starým mužem, polským Židem, který jim vypráví o životě v ghettu. Poté se vydají za jistým Asterixem, který Saïdovi dluží peníze, ale návštěva skončí násilnou konfrontací. Na ulici je kontroluje policie. Hubert a Saïd jsou zadrženi, ale Vinzovi se podaří s revolverem uprchnout. Sejdou se všichni opět na Gare Saint-Lazare, ale těsně minuli poslední vlak. Aby se zabavili, jsou na vernisáž do umělecké galerie, odkud jsou vyhozeni za obtěžování dvou návštěvnic. Později se pokusí ukrást auto, aby se dostali domů poté, co je odmítne taxikář.

Saïd a Hubert jsou ohroženi skupinou skinheadů, kteří jim vyhrožují a poté je napadnou. Vinz zažene skinheady svou zbraní. Po návratu do města Vinz dá revolver Hubertovi. Vinze chtějí zatknout dva policisté. Jeden z nich se Vinze snaží zastrašit svou zbraní a neúmyslně ho zabije kulkou do hlavy. Film končí obrazem Huberta a policisty, kteří na sebe míří, a výstřelem mimo záběr. Konec filmu je otevřený: není jisté, jestli střílel Hubert nebo policista.

Obsazení

Vincent Cassel Vinz
Hubert Koundé Hubert
Saïd Taghmaoui Saïd
Karim Belkhadra Samir
Marc Duret inspektor
Choukri Gabteni Nordine, Saïdův bratr
Solo Santo
Benoît Magimel Benoît
Édouard Montoute Darty
François Levantal Astérix
Héloïse Rauth Sarah
Félicité Wouassi Hubertova matka
Nabil Ben Mhamed mladík, který vypravuje příběh o skryté kameře
Cut Killer diskžokej
Virginie Montel žebračka v metru
Julie Mauduech dívka v umělecké galerii
Karin Viardová dívka v umělecké galerii
Vincent Lindon opilý muž
Christophe Rossignon taxikář
Mathieu Kassovitz skinhead
Andrée Damant správcová
Philippe Nahon policejní velitel
François Toumarkine policista v nemocnici
Zinedine Soualem policista týrající Saïda a Huberta
Bernie Bonvoisin policista týrající Saïda a Huberta
Peter Kassovitz ředitel umělecké galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Haine na francouzské Wikipedii.

  1. Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-06-02].
  2. La Haine (1995): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
César pro nejlepší film
1976–1979
1976 Stará puška (Robert Enrico) • 1977 Pan Klein (Joseph Losey) • 1978 Prozřetelnost (Alain Resnais) • 1979 Peníze těch druhých (Christian de Chalonge)
1980–1989
1980 Tess (Roman Polański) • 1981 Poslední metro (François Truffaut) • 1982 Boj o oheň (Jean-Jacques Annaud) • 1983 Práskač (Bob Swaim) • 1984 Tančírna (Ettore Scola) společně s Našim láskám (Maurice Pialat) • 1985 Prohnilí (Claude Zidi) • 1986 Tři muži a nemluvně (Coline Serreau) • 1987 Thérèse (Alain Cavalier) • 1988 Na shledanou, chlapci (Louis Malle) • 1989 Camille Claudelová (Bruno Nuytten)
1990–1999
1990 Příliš krásná (Bertrand Blier) • 1991 Cyrano z Bergeracu (Jean-Paul Rappeneau) • 1992 Všechna jitra světa (Alain Corneau) • 1993 Noci šelem (Cyril Collard) • 1994 Smoking / No Smoking (Alain Resnais) • 1995 Divoké rákosí (André Téchiné) • 1996 Nenávist (Mathieu Kassovitz) • 1997 Nevinné krutosti (Patrice Leconte) • 1998 Stará známá písnička (Alain Resnais) • 1999 Vysněný život andělů (Érick Zonca)
2000–2009
2000 Venuše, salon krásy (Tonie Marshall) • 2001 Někdo to rád jinak (Agnès Jaoui) • 2002 Amélie z Montmartru (Jean-Pierre Jeunet) • 2003 Pianista (Roman Polański) • 2004 Invaze barbarů (Denys Arcand) • 2005 Únik (Abdellatif Kechiche) • 2006 Tlukot mého srdce se zastavil (Jacques Audiard) • 2007 Lady Chatterleyová (Pascale Ferran) • 2008 Kuskus (Abdellatif Kechiche) • 2009 Séraphine (Martin Provost)
2010–2019
2010 Prorok (Jacques Audiard) • 2011 O bozích a lidech (Xavier Beauvois) • 2012 Umělec (Michel Hazanavicius) • 2013 Láska (Michael Haneke) • 2014 Kluci a Guillaume, ke stolu! (Guillaume Gallienne) • 2015 Timbuktu (Abderrahmane Sissako) • 2016 Fatima (Philippe Faucon) • 2017 Elle (Paul Verhoeven) • 2018 120 BPM (Robin Campillo) • 2019 Střídavá péče (Xavier Legrand)
2020–dodnes
2020 Bídníci (Ladj Ly) • 2021 Sbohem, blbci! (Albert Dupontel) • 2022 Ztracené iluze (Xavier Giannoli) • 2023 Noc 12. (Dominik Moll)
Autoritní data Editovat na Wikidatech