Pasquale Errichelli

Pasquale Errichelli
*Aria / Del Sig.r / D. Pasquale Errichelli Errichelli, Pasquale [online]. Europeana [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. Je zde použita šablona `{{Cite web}}` označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Základní informace
Jinak zvaný	Erichelli nebo Enrichelli
Narození	1730 Neapol
Původ	italský
Úmrtí	po roce 1775
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasquale Errichelli, také psán jako Erichelli nebo Enrichelli (* 1730 Neapol^? – zemřel po roce 1775^?) byl italský hudební skladatel.

Život

Studoval na neapolské konzervatoři Conservatorio della Pietà dei Turchini. V roce 1747 byl jmenován varhaníkem v kapli Reale cappella del Tesoro di San Gennaro neapolské katedrály. V roce 1763 se stal prvním varhaníkem dómu.

Počínaje rokem 1753 komponoval opery pro neapolská a římská divadla. Spolu se skladatelem Giacomem Insanguinem dokončil v roce 1771 poslední operu Gian Francesca de Maja Eumene. Posledním známým působištěm Errichelliho je Sulmona, kde byl sbormistrem a kde také patrně zemřel.

Dílo

Z jeho díla je známo 7 oper, 2 kantáty , 1 symfonie, 3 sonáty, několik koncertních árií a oratorium Gerosolina Protetta.

Opery

La serva astuta (opera buffa, spolupráce Gioacchino Cocchi, 1753, Neapol)
Il finto turco (opera buffa, spolupráce Gioacchino Cocchi, libreto Antonio Palomba, 1753, Neapol)
Issipile (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1754, Neapol)
La finta 'mbreana (commedia, spolupráce Nicola Bonifacio Logroscino, libreto G. Bisceglia, 1756, Neapol)
Solimano (opera seria, libreto Giananbrogio Migliavacca, 1757, Roma)
Siroe (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1758, Neapol)
Eumene (3. jednání) (opera seria, libreto Apostolo Zeno, 1771, Neapol)