Pedagogická psychologie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: encyklopedický styl

Pedagogická psychologie je hraniční vědecká disciplína, která čerpá poznatky z psychologie a pedagogiky. Pojetí pedagogické psychologie se mohou v různých zemích lišit. Jde o rozsáhlou oblast zkoumání, která se zaměřuje na psychologické aspekty výchovy a vzdělávání. Zkoumá jak lze tyto aspekty zapojit do edukace a jaký mají vliv na jednotlivce.^[1][2] Dále podává učitelům techniky, kterými mohou zlepšit výuku a dosáhnout tak u žáků nejvyšší úroveň učení.^[3]

Pedagogická psychologie ve vztahu k učení ve vzdělávání

Pedagogická psychologie má snahu hledat v učení vzdělávaného a vzdělávání nové optimální koncepty ve výuce, pomocí poznatků psychologie najít správné prostředí pro dobrý vztah mezi učitelem a žákem, popřípadě i mezi žáky. K těmto výsledkům využívá hlavně témata: Motivace, Učení, Hodnocení, Individualizace ve výuce. Pokouší se o zlepšení postojů k učení u žáků.^[4]

Učení

V širším smyslu je to proces získávání zkušeností v průběhu celého života a v užším smyslu je to cílevědomý záměrný proces, při kterém dítě získává vědomosti, dovednosti, návyky, mění své chování a některé vlastnosti osobnosti.^[5] Učení je jedna z nejzákladnějších činností člověka. Je to dlouhodobý proces, který u různých jedinců přináší různé výsledky, ty jsou závislé na vnitřních (genetika, nadání apod.) a vnějších podmínkách (rodina, škola apod.).

Pedagogická psychologie ve vztahu k výchově

Pedagogická psychologie řeší jak mohou pomoc výchovné prostředky a výchovné metody ve výchově. Patří mezi ně například osobnost vychovávaného, motivace vychovávaného, emoce, psychické stavy a procesy, tvořivost vychovávaného, temperament vychovávaného, sociální prostředí žáka, studenta či vzdělávaného obecně, sklony k agresivitě u vychovávaného, proces učení se, zákonitosti hodnocení, výchovný styl učitele (výuka) nebo aspekty vedení a také zkoušení a klasifikace.^[6]

Výzkum

Výzkum pomáhá v pedagogické psychologii k zjištění dat, které následně využívá k zlepšování edukace. Pedagogická psychologie je vědou, která používá exaktní postupy a vědecké nástroje. Vědu kromě jejího předmětu specifikují i její metody. K výzkumu využívá primárně metody pozorování, rozhovoru a dotazníku:

• pozorování – může být dále děleno na sebepozorování (introspekci) a pozorování jiných (extrospekci); dále dle přístupu na pozorování systematické nebo příležitostné; dle předmětu sledování na pozorování individuální nebo skupinové; dle sledovaných jevů na celostní (sleduje co nejvíce psychických jevů) nebo částečné (molekulární); podle délky trvání na krátkodobé nebo dlouhodobé
• rozhovor – může být individuální (s jednou osobou) nebo skupinový; dle volnosti a připravenosti se poté dělí na rozhovor standardizovaný nebo volný
• dotazník – může využívat otevřené (volné) nebo uzavřené otázky, dále posuzovací škály, dichotomické otázky

Dále se například jedná se o experiment, explorační metody, analýzu produktů činnosti, psychodiagnostické metody a metody sociometrické.

Odkazy

Reference

Literatura

• PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 1.. vyd. Praha: Portál, 1997. 495 s. ISBN 80-7178-170-3. 
• PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 1.. vyd. Praha: Portál, 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4. 
• HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1.. vyd. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X. 
• JŮVA, Vladimír. Úvod do pedagogiky. 1.. vyd. Brno: Paido, 1999. 105 : ilustrovaná s. ISBN 80-85931-78-8. 
• FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. 1.. vyd. Praha: Portál, 1997. 383 s. ISBN 80-7178-063-4. 
• KUSÁK, P., DAŘÍLEK, P. Pedagogická psychologie – A. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 234 s. ISBN 80-244-0294-7.
• KUSÁK, P., DAŘÍLEK, P. Pedagogická psychologie – B. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 234 s. ISBN 80-244-0293-9.
• ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1997. 415 s. ISBN 80-7066-534-3.
• LINHARTOVÁ, V. Psychologické základy výchovy. Vyd. neuvedeno. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 180 s. ISBN nemá.
• VACÍKOVÁ, M., LANGOVÁ, M. a kol. Kapitoly z psychologie učení a výchovy. 2. vyd. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. ISBN 978-80-86723-42-6.

Časopisy

Související články

• Neuróza
• Pedagogika
• Psychologie
• Rodina
• Standardy pro pedagogické a psychologické testování

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pedagogická psychologie na Wikimedia Commons
• Psychologie sociálních vztahů na Ambulance revnice.cz
• Studium v oboru pedagogické psychologie na Pf jcu.cz
• Pedagogická psychologie na Uzivatel unob.cz
• Pedagogická psychologie na Portal.cz
• Pedagogická psychologie vhodná ke zkouškám Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine. na Jcu chytrak.cz

Psychologie
Teoretické psychologické disciplíny	Základní psychologické disciplíny Obecná psychologie (Psychologie barev) • Biologická psychologie (Psychobiologie • Neuropsychologie) • Psychologie osobnosti • Vývojová psychologie (Ontogenetická psychologie) • Sociální psychologie • Psychologická metodologie • Psychopatologie • Dějiny psychologie • Srovnávací (komparativní) psychologie Speciální psychologické disciplíny Diferenciální (diferenciační) psychologie • Biopsychologie • Psychofyziologie • Genetická psychologie • Chronopsychologie • Psychometrie = psychometrika • Patopsychologie • Farmakopsychologie • Zoopsychologie • Kulturně srovnávací psychologie = mezikulturní psychologie • Geopsychologie • Psychodiagnostika • Psycholingvistika • Psychofyzika • Matematická psychologie • Psychologie myšlení • Smyslová psychologie • Kognitivní psychologie • Percepční psychologie
Aplikované (užité) psychologické disciplíny (aplikovaná psychologie)	Poradenská psychologie • Klinická psychologie • Lékařská psychologie • Zdravotnická psychologie • Duševní hygiena = psychohygiena • Psychologie zdraví • Environmentální psychologie = ekologická psychologie = psychologie životního prostředí (Psychologie ochrany životního prostředí) • Ekopsychologie • Environmentální komunikace • Psychologie dítěte • Psychologie mládeže • Psychologie rodiny • Pedagogická psychologie • Školní psychologie • Psychologie vzdělávání • Interkulturní psychologie • Psychologie cestovního ruchu • Psychologie volného času • Psychologie sportu • Psychologie kultury • Psychologie umění • Bibliopsychologie • Psychologie čtenáře • Psychologie náboženství • Politická psychologie • Právní psychologie • Policejní psychologie • Kriminální psychologie • Forenzní (soudní) psychologie (Kriminologická psychologie • Penitenciární psychologie = psychologie vězeňství • Postpenitenciární psychologie) • Politické profilování • Psychologické profilování • Psychologie katastrof • Vojenská psychologie • Kosmická psychologie • Psychologie konfliktu • Psychologie práce a organizace = psychologie práce = průmyslová psychologie (Inženýrská psychologie • Personální psychologie = poradenská psychologie práce • Psychologie organizace a řízení = sociální psychologie práce /Psychologie řízení/ • Psychologie pracovní přípravy • Ekonomická psychologie • Psychologie dopravy = dopravní psychologie) • Psychologie organizace • Manažerská psychologie • Marketingová psychologie • Psychologie trhu (Psychologie propagace • Psychologie reklamy) • Psychologie obchodu
Psychologické směry	Behaviorismus • Neobehaviorismus • Gestaltismus = gestaltpsychologie = gestaltistická (tvarová, celostní) psychologie • Neogestaltismus • Psychoanalýza • Neopsychoanalýza • Kognitivismus = kognitivní psychologie • Humanistická psychologie • Experimentální psychologie • Hlubinná psychologie
Psychologické disciplíny • Předvědecká psychologie • Pozitivní psychologie • Psycholog • Kategorie