Pordenone

Tento článek je o italském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Pordenone (rozcestník).
Pordenone
Pordenone radnice
Pordenone radnice
Pordenone – znak
znak
Pordenone – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice45°57′45″ s. š., 12°39′23″ v. d.
Nadmořská výška24 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionFurlansko-Julské Benátsko
Územní spolek obcíNoncello
Pordenone
Pordenone
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha38,21 km²
Počet obyvatel51 127 (2017)
Hustota zalidnění1 338,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.pordenone.it
Telefonní předvolba0434
PSČ33170
Označení vozidelPN
ISTAT093033
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pordenone je italské město antického původu v regionu Furlansko-Julské Benátsko se středověkým historickým centrem, v současnosti je průmyslovým centrem regionu. V roce 2017 zde žilo přes 51 000 obyvatel. Do roku 2017 bylo správním centrem stejnojmenné provincie Pordenone.

Poloha

Město leží v severozápadní části provincie, v údolí Benátska, jižně od benátských Alp, na řece Meduna, která se vlévá do řeky Livenza, a ta se u města Caorle vlévá do Středozemního moře. Sousední obce jsou: Azzano Decimo, Cordenons, Fiume Veneto, Pasiano di Pordenone, Porcia, Prata di Pordenone, Roveredo in Piano, San Quirino a Zoppola.

Historie

Lokalita byla osídlena v době antiky Římany, sloužila jako říční přístav, latinsky nazývána Portus Naonis. Podle archeologických výzkumů se Pordenone stalo raně středověkým centrem s nekropolí již před rokem 1000, poté se rozrostlo do dvou čtvrtí: Torre a Noncello. Prvního hospodářského a kulturního vrcholu město dosáhlo ve 13. až 15. století, roku 1314 získalo městská práva. Začalo profitovat z rozvoje řemesel a obchodu. Z té doby se zachovalo centrum v ose dóm-radnice-korzo s gotickými a renesančními domy.

Městské nezávislosti na Benátkách dosáhlo roku 1516. Do roku 1537 je ovládala aristokratická rodina d'Alviano, odměnou za věrnou vojenskou službu Bartolommea d'Alviano v Benátské republice. Tehdy byl zbudován nový přístav a rozvinul se dálkový obchod.

Město bylo vždy strategickou křižovatkou italsko-rakouských politických zájmů. Po období napoleonských válek bylo roku 1815 začleněno do rakouských držav pod království Lombardsko-benátské. Železniční spojení včetně železniční stanice Pordenone (1855) a výstavba silnice Pontebbana ovlivnily úpadek přístavu, ale podnítily podstatný průmyslový rozvoj, zejména dopravu pro bavlnářské továrny. V roce 1866 bylo Pordenone připojeno k Itálii. Za první světové války bylo město silně poškozeno a utrpěl zejména bavlnářský průmysl, který za hospodářské krize po roce 1929 zcela zkrachoval. Po druhé světové válce se místní firma Zanussi rozšířila na významného světového výrobce domácích spotřebičů. V roce 1968 bylo Pordenone ustaveno hlavním městem stejnojmenné provincie se stejným názvem, včetně území náležejícího Udine.

Po druhé světové válce bylo Pordenone i další města provincie systematicky obsazena vojenskými posádkami, aby bránila sovětské invazi z východu.

Hospodářství

V současnosti je město převážně průmyslové. Těžištěm produkce jsou domácí spotřebiče. Hlavním zaměstnavatelem je firma Zanussi (z koncernu Electrolux) a dodavatelé komponentů pro výrobu bílé techniky.

Památky

  • Pallazzo del comune - gotická budova radnice z let 1291-1395 s renesanční hodinovou věží
  • Corso Vittorio Emanuele - páteřní pěší komunikace starého města s gotickými a renesančními paláci
  • Il Duomo - dóm sv. Marka s kampanilou, ve zdivu středověká stavba, založená roku 1363, s barokním interiérem a zbytky renesančních fresek
  • Chiesa di Santa Maria degli Angeli - trojlodní gotická bazilika
  • Chiesa di San Giorgio - klasicistní kostel sv. Jiří s kampanilou
  • Castello - středověký hrad, zcela přestavěný na vojenskou pevnost, dosud je sídlem 132. obrněné brigády "Ariete" italské armády
  • Palazzo Ricchieri - gotická budova paláce na korzu, založená jako věžový dům ve 13. století; nyní sídlo městského muzea ("Museo civico")
  • Palazzo Rorario–Spelladi–Silvestri, sídlo městské galerie "Harry Bertoia"

Galerie

  • Kampanila dómu
    Kampanila dómu
  • Interiér dómu
    Interiér dómu
  • Kostel Panny Marie Andělské
    Kostel Panny Marie Andělské
  • Kostel sv. Jiří
    Kostel sv. Jiří
  • Středověké korso Viktora Emanuela
    Středověké korso Viktora Emanuela
  • Gotický palác Ricchieri
    Gotický palác Ricchieri
  • Gotický palác Varmo Pomo
    Gotický palác Varmo Pomo

Osobnosti

Partnerská města

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pordenone na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky (italsky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obce v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko
obce v bývalé provinicii Terst
Duino-Aurisina • Monrupino • Muggia • San Dorligo della Valle • Sgonico • Terst
obce v bývalé provincii Pordenone
Andreis • Arba • Arzene • Aviano • Azzano Decimo • Barcis • Brugnera • Budoia • Caneva • Casarsa della Delizia • Castelnovo del Friuli • Cavasso Nuovo • Chions • Cimolais • Claut • Clauzetto • Cordenons • Cordovado • Erto e Casso • Fanna • Fiume Veneto • Fontanafredda • Frisanco • Maniago • Meduno • Montereale Valcellina • Morsano al Tagliamento • Pasiano di Pordenone • Pinzano al Tagliamento • Polcenigo • Porcia • Pordenone • Prata di Pordenone • Pravisdomini • Roveredo in Piano • Sacile • San Giorgio della Richinvelda • San Martino al Tagliamento • San Quirino • Sequals • Sesto al Reghena • San Vito al Tagliamento • Spilimbergo • Tramonti di Sopra • Tramonti di Sotto • Travesio • Vajont • Valvasone • Vito d'Asio • Vivaro • Zoppola
obce v bývalé provinicii Udine
Aiello del Friuli • Amaro • Ampezzo • Aquileia • Arta Terme • Artegna • Attimis • Bagnaria Arsa • Basiliano • Bertiolo • Bicinicco • Bordano • Buja • Buttrio • Camino al Tagliamento • Campoformido • Campolongo al Torre • Carlino • Cassacco • Castions di Strada • Cavazzo Carnico • Cercivento • Cervignano del Friuli • Chiopris-Viscone • Chiusaforte • Cividale del Friuli • Codroipo • Colloredo di Monte Albano • Comeglians • Corno di Rosazzo • Coseano • Dignano • Dogna • Drenchia • Enemonzo • Faedis • Fagagna • Fiumicello • Flaibano • Forgaria nel Friuli • Forni Avoltri • Forni di Sopra • Forni di Sotto • Gemona del Friuli • Gonars • Grimacco • Latisana • Lauco • Lestizza • Lignano Sabbiadoro • Ligosullo • Lusevera • Magnano in Riviera • Majano • Malborghetto Valbruna • Manzano • Marano Lagunare • Martignacco • Mereto di Tomba • Moggio Udinese • Moimacco • Montenars • Mortegliano • Moruzzo • Muzzana del Turgnano • Nimis • Osoppo • Ovaro • Pagnacco • Palazzolo dello Stella • Palmanova • Paluzza • Pasian di Prato • Paularo • Pavia di Udine • Pocenia • Pontebba • Porpetto • Povoletto • Pozzuolo del Friuli • Pradamano • Prato Carnico • Precenicco • Premariacco • Preone • Prepotto • Pulfero • Ragogna • Ravascletto • Raveo • Reana del Rojale • Remanzacco • Resia • Resiutta • Rigolato • Rive d'Arcano • Rivignano • Ronchis • Ruda • San Daniele del Friuli • San Giorgio di Nogaro • San Giovanni al Natisone • San Leonardo • San Pietro al Natisone • San Vito al Torre • San Vito di Fagagna • Santa Maria la Longa • Sauris • Savogna di Cividale • Sedegliano • Socchieve • Stregna • Sutrio • Taipana • Talmassons • Tapogliano • Tarcento • Tarvisio • Tavagnacco • Teor • Terzo d'Aquileia • Tolmezzo • Torreano • Torviscosa • Trasaghis • Treppo Carnico • Treppo Grande • Tricesimo • Trivignano Udinese • Udine • Varmo • Venzone • Verzegnis • Villa Santina • Villa Vicentina • Visco • Zuglio
obce v bývalé provinicii Gorizia
Capriva del Friuli • Cormons • Doberdò del Lago • Dolegna del Collio • Farra d'Isonzo • Fogliano Redipuglia • GoriceGradisca d'Isonzo • Grado • Mariano del Friuli • Medea • Monfalcone • Moraro • Mossa • Romans d'Isonzo • Ronchi dei Legionari • Sagrado • San Canzian d'Isonzo • San Floriano del Collio • San Lorenzo Isontino • San Pier d'Isonzo • Savogna d'Isonzo • Staranzano • Turriaco • Villesse
Autoritní data Editovat na Wikidatech