Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka (Pavel Kašťák a spol.) proběhl ve dnech 15. a 16. října 1952 ve velkém sále podniku Technolen v Jilemnici v rámci výjezdního zasedání Státního soudu Praha jako součást řady vykonstruovaných politických procesů proti odpůrcům komunistického režimu. Státní prokuratura jej vedla jako trestní řízení proti Pavlu Kašťákovi a spol.[1] Obžalováno a následně odsouzeno bylo celkem 11 lidí, převážně představitelů podkrkonošské podnikatelské elity. Žaloba je vinila, že se "...spojili s agentem západních imperialistů Josefem Zemanem proti lidově demokratické republice". Obviněni a odsouzeni byli například Augustin Kubát, hoteliér z Benecka, Bohumil Rychtr, písmák a restauratér z Benecka či správce nemocnice Josef Ševčík z Vysokého nad Jizerou. Část odsouzených byla významnými představiteli Československé strany národně socialistické, která ve volbách do ústavodárného Národního shromáždění roku 1946 získala v podkrkonošském regionu (zejména v tehdejších správních okresech 64 Jilemnice a 68 Semily volebního kraje Liberec) významný podíl hlasů.[2] Josef Ševčík byl předsedou okresního výboru strany, Bohumil Rychtr vykonával úřad beneckého starosty.

Vyšetřování bylo vedeno Krajskou správou SNB a útvary MV v Severočeském kraji.[3][4] Obžalovaní byli zatýkáni již od února roku 1952. Ve vyšetřovací vazbě na služebně StB v Liberci na ně byl činěn silný psychický i fyzický nátlak – své výpovědi před senátem Státního soudu se museli naučit slovo od slova zpaměti. Všech 11 obžalovaných bylo odsouzeno pro trestný čin velezrady dle §78 odst. 2) písm. a), a odst. 1), písm. c) trestního zákona z roku 1950 k trestům odnětí svobody od 10 do 20 roků, propadnutí celého jmění, ztrátě čestných práv občanských a propadnutí věcí. Rozsudek je veden pod značkou 3 Ts I 70/52.[5] Trest odnětí svobody vykonávali odsouzení v nápravných zařízeních ve Valdicích, Leopoldově a Iľavě, případně v táborech nucených prací.[6]

Proces byl vyšetřovateli i prokuraturou připravován komplexně, v soudním spisu[5] je založena korespondence s redakcemi celostátního i regionálního tisku o podmínkách přípravy reportáže ze soudního jednání. Na obžalované probíhalo rozsáhlé dotazování v místě bydliště i pracoviště, podrobně byly zjišťovány jejich majetkové poměry, včetně rozsahu movitého majetku.

Procesu byla poskytována rozsáhlá publicita, podrobnou reportáž z něj přinesl například týdeník ONV v Jilemnici Nová horská ves. Redakce měsíčníku Náš kraj, vycházejícího v Liberci, zveřejnění reportáže odmítla.

Desky spisu soudního řízení proti skupině, označované jako "velezrádci a špioni z Jilemnicka"
Obal trestního spisu Státní prokuratury v Praze SPtI 106/52

Většina z odsouzených byla propuštěna v rámci presidentské amnestie z 9. května 1960 (Rozhodnutí presidenta republiky a vlády 54/1960 Sb.)[7] podle článku I. K výmazu trestu v rámci amnestie nedošlo a odsouzení žádali o výmaz individuálně později v průběhu 70. let 20. století. Konečná rehabilitace odsouzených proběhla až v letech 1990 a 1991 dle § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci 119/1990 Sb.[8]

Složení trestního senátu

Senát tvořili:[1]

  • předseda senátu: JUDr. Karel Valenta
  • odborní přísedící: Karel Bautz, vojenský soudce JUDr. mjr. Antonín Srp
  • soudcové z lidu: vstržm. František Holub, Adolf Šír
  • státní prokurátoři: Václav Nepomucký, JUDr. Pavel Barbaš
  • zapisovatelky: Miroslava Fenyková, Marie Spěšná

Obhájci

  • JUDr. Rostislav Zástěra (plná moc za obviněné Jiránka, Čecha a Kubáta)
  • JUDr. Karel Votruba (ex offo)
  • JUDr. František Zoulík (ex offo)

Seznam odsouzených

Znění rozsudku

Státní soud v Praze 3 TsI 70/52[2]
Jménem republiky
Státní soud v Praze uznal po hlavním líčení, konaném ve dnech 15.–16. října 1952 v Jilemnici takto právem:

Určení obviněných

Obvinění:

1./ Pavel Kašťák,
nar. 24.1.1888 ve Sklenařicích, okres Jilemnice, rolník, bytem Sklenařice čp. 19, okres Jilemnice

2./ Rudolf Kodejš,
nar. 10.3.1913 v Jesenném, okres Semily, člen SNB, posl. bytem v Jablonci n.J. č. 200, okres Jilemnice

3./ František Jiránek,
nar. 28.12.1913 v Nakolicích, okr. Nový Bydžov, rolník, posl. bytem Dolní Branné č. 30, okres Vrchlabí

4./ Václav Petrák,
nar. 7.8.1920 v Dolních Štěpanicích, okr. Jilemnice, nástrojař, posl. bytem Dolní Štěpanice čp. 36, okres Jilemnice

5./ Dr. František Čech,
nar. 1.6.1913 v Praze, úředník KNV, posl. bytem Liberec I, Zborovská ul. č. 15

6. Miloslav Štěpánek,
nar. 15.5.1908 v Pasekách n. J. okres Jilemnice, techm. úředník, posl. bytem Paseky n. Jizerou, č. 262, okres Jilemnice

7./ Augustin Kubát,
nar. 21.11.1892 v Benecku, okres Jilemnice, vedoucí prodejny a bývalý majitel hotelu, posl. bytem ve Lhotě Štěpanické č.p. 70, okres Jilemnice,

8./ Bohumil Rychtr,
nar. 19.4.1893 v Benecku, okres Jilemnice, majitel hotelu, posl. bytem v Benecku čp. 74, okres Jilemnice

9./ Josef Ševčík,
nar. 20.1.1904 v Řepníkách, okres Jilemnice, správce nemocnice, posl. bytem ve Vysoké nad Jizerou, č. 301, okres Jilemnice

10./ Rudolf Stránský,
nar. 23.6.1889 v Rejdicích, okres Jablonec n. Nisou, bývalý podnikatel, nyní úředník, posl. bytem v Jilemnici čp. 4

11./ Miloslav Kochánek,
nar. 12.10.1899 ve Lhotce, okres Jilemnice, krejčí-živnostník, bývalý tajemník strany nár. socialistické, posl. bytem ve Lhotce čp. 2, okres Jilemnice

Výrok o vině

jsou v i n n i, že
v letech 1948-1952 v Praze a na různých místech libereckého kraje

I./ Pavel Kašťák, Rudolf Kodejš,František Jiránek, Václav Petrák, Dr. František Čech, Miloslav Štěpánek, Augustin Kubát, Bohumil Rychtr, Josef Ševčík
spolčili se mezi sebou a s dalšími osobami k tomu, aby se pokusili zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenský řád republiky, zaručené ústavou

1./ Pavel Kašťák
dohodou s Josefem Zemanem a Miloslavem Kašťákem o provedení illegálního převodu Josefa Zemana do nepřátelského zahraničí, získáváním dalších osob nepřátelsky zaměřených vůči republice k odchodu do zahraničí, zprostředkováním illegálního styku Marie Zemanové s Josefem Zemanem za účasti Miloše Kašťáka, předáním peněž. a jiných prostředků Josefu Zemanovi do nepřátelského zahraničí k podpoře jeho zrádné činnosti, dohodou s Milošem Kašťákem o převodu určitých osob státu nepřátelských do nepřátelského zahraničí, dohodou o útěku Miloše Kašťáka a držením pistole ráže 6,35 mm s náboji bez povolení;

2./ Rudolf Kodejš
illegálními schůzkami s Marií Zemanovou a schůzkou s Josefem Zemanem po jeho illegálním návratu do republiky ze západního Německa, zprostředkováním illegálních zpráv mezi Marií Zemanovou a Josefem Zemanem, chováním bez povolení vojenské pušky a automatické pistole ráže 6,35 mm a 30 nábojí a 19 nábojů ráže 7,65 mm,

3./ František Jiránek
dohodou o účasti na illegální schůzce s Josefem zemanem a vyplacením 5000 Kčs na činnost protistátní organisace,

4./ Václav Petrák
dohodou s Bohuslavem Šírem o účasti na protistátní činnosti s osobami, dlícími v nepřátelském zahraničí, předáváním žádosti o instrukce k protistátní činnosti Bohuslavu Šírovi, účastí na illegální schůzce s Bohuslavem Šírem a dalšími členy protistátní organisace,

5./ Dr. František Čech
doporučením, daným Gustavu Šrámkovi pro Jana Šrámka na Dr. Sch. k podpoře protistátní činnosti Jana Šrámka v nepřátelském zahraničí

6./ Miloslav Štěpánek
poskytnutím prostředků Jaroslavu Dlabolovi, Oldřichu Vodseďálkovi a Bohuslavu Šírovi k účasti na illegální schůzce s Josefem Zemanem, zprostředkováním dodání illegální zprávy od Josefa Zemana Plecháčovi,

7./ Augustin Kubát
převzetím jedné pistole od Josefa Plecháče a dvou pistolí od jistého S. a opatřením úkrytu pro tyto zbraně, účastí na illegální schůzce s Plecháčem, Vodseďálkem a Rychtrem a ujednáním další schůzky mezi Plecháčem a Matouškem,

8./ Bohumil Rychtr
jednáním s Josefem Plecháčem, Oldřichem Vodseďálkem a Augustinem Kubátem o protistátním puči, převzetím jedné pistole od Augustina Kubáta a opatřením úkrytu pro tuto zbraň,

9./ Josef Ševčík
zprostředkováním illegální schůzky Marie Zemanové s Josefem Plecháčem a konáním funkce spojky pro illegální organizaci

všichni vědouce o tom, že Josef Zeman po illegálním útěku z republiky založil a řídil v libereckém kraji protistátní organisaci a že se svou činností do této organisace začlenili, při čemž Rudolf Kodejš se činu dopustil jako člen SNB, tedy za zvláště přitěžujících okolností

...

tím s p á ch a l i

I./ Rudolf Kodejš
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, odst. 3 písm. f/ tr.z.[9],
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, odst. 3 písm. f tr.z.[10]

II./ Pavel Kašťák a František Jiránek
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

III./ Václav Petrák, Dr. František Čech a Augustin Kubát
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

IV./ Miloslav Štěpánek, Bohumil Rychtr a Josef Ševčík
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,

V./ Rudolf Stránský a Miloslav Kochánek
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

Výrok o trestu

a o d s u z u j í se

všichni obvinění až na Rudolfa Kodejše, Miloslava Štěpánka, Bohumila Rychtra, a Josefa Ševčíka podle §u 89 odst. 1 tr.z., Miloslav Štěpánek, Bohumil Rychtr a Josef Ševčík podle §u 78 odst. 1 tr.z. Rudolf Kodejš podle §u 86 odst. 3 tr.z., obvinění Pavel Kašťák, Rudolf Kodejš, František Jiránek, Václav Petrák, Dr. František Čech a Augustin Kubát za použití ust. §u 22 odst. 1 tr.z. a Rudolf Kodejš též za použ. §u 29 odst. 2 tr.z. a Miloslav Kochánek za použ. §u 30 tr.z. k těmto trestům odnětí svobody:

Pavel Kašťák - na doživotí
Rudolf Kodejš - na 25 roků
František Jiránek - na 18 roků
Václav Petrák - na 17 roků
Dr. František Čech - na 18 roků
Miloslav Štěpánek - na 14 roků
Augustin Kubát - na 18 roků
Bohumil Rychtr - na 14 roků
Josef Ševčík - na 16 roků
Rudolf Stránský - na 10 roků
Miloslav Kochánek - na 8 roků

Podle §u 86 odst. 4 a přihlížením k §u 47 tr.z. vyslovuje se u všech obviněných propadnutí celého jejich jmění.[11]
Podle §u 42 tr.z. vyslovuje se u všech obviněných ztráta čest. práv občanských, přičemž způsobilost k nabytí těchto práv, uvedených v §u 44 odst. 2 tr.z. se stanoví u všech obviněných kromě Pavla Kašťáka na 10 roků, u obviněného Pavla Ksšťáka se vyslovuje ztráta čest. práv navždy.[12]
Podle §u 59 odst. 1 tr.z. vyslovuje se propadnutí věcí, které byly u jednotlivých obviněných nalezeny a zabaveny[13]
Podle §u 54 tr.z. soud vyslovuje, že tento rozsudek se uveřejní[14]
Podle §u 45 tr.z. se vyslovuje u Rudolfa Kodejše vyloučení z vojska[15]
Všem obviněným se započítává podle §u 23 tr.z. do trestu doba, kterou obvinění pro týž skutek strávili ve vazbě.[16]

Odkazy

Reference

  1. a b Národní archiv Praha, pracoviště Chodovec: číslo fondu 1488, název fondu Státní soud Praha, značka fondu StS, spis Generální prokuratury 2 SPt I 106/52 ze dne 29.10.1952
  2. Český statistický úřad, Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny - 1920-2006, přílohová část, příloha 7 - Úplný přehled zisků hlasů všech stran ve volbách za existence společného státu Čechů a Slováků (1920 – 1992), tabulka 186, dostupno online https://www.czso.cz/documents/10180/20536128/422008p7_1.pdf/678e4713-9e28-4ab3-8be1-384c2cb51268?version=1.0
  3. KRAJSKÁ SPRÁVA SNB ÚSTÍ NAD LABEM A ÚTVARY MV V SEVEROČESKÉM KRAJI – I. DÍL, (1917) 1945–1970. Sdružený a skupinový inventář (část), 1976, ev. č. 58/1.
  4. Vyšetřovací spisy KS MV Liberec, ABS Praha, fond LB V, archivní číslo 512, rok uložení 1957
  5. a b Národní archiv Praha, pracoviště Chodovec: číslo fondu 1488, název fondu Státní soud Praha, značka fondu StS, datace 1948-1952, původce Státní soud Praha (1948-1952); Ministerstvo obrany;
  6. Národní archiv Praha, pracoviště Chodovec: číslo fondu 1041, název fondu Státní soud Praha, značka fondu SSNV, původce Správa sboru nápravné výchovy: osobní spis Bohumila Rychtra, zn. 25301 A/10, reg. čís. D-6/116
  7. Rozhodnutí presidenta a vlády č. 54/1960 Sb., Rozhodnutí presidenta republiky a vlády Republiky československé o amnestii. In: Sbírka zákonů. 1960. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  8. Zákon č. 119/1990 Sb., O soudní rehabilitaci. In: Sbírka zákonů. 1990. Dostupné online. § 2. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  9. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 78. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  10. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 89. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  11. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 47. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  12. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 42. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  13. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 59. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  14. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 54. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  15. Tr.Z. č. 86/1950 Sb. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. § 45. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  16. Tr.Z. č. 86/195023 Sb. In: Sbírka zákonů. 195023. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Literatura

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka na Wikimedia Commons
  • Článek ve zpravodaji MÚ ve Vysokém nad Jizerou Větrník z roku 1991 Archivováno 20. 6. 2020 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.