Rekombinantní DNA technologie

Rekombinantní DNA technologie (někdy obráceně technologie rekombinantní DNA) je v genovém inženýrství postup, při kterém se z buněk izolují jednoduché geny a ty se pak zavádějí zpět do buněk stejného nebo odlišného druhu organismu.

Rekombinantní DNA technologie není jeden konkrétní postup – jde o společné označení biotechnologických postupů, které takto umožňují vytvářet nové kombinace molekul deoxyribonukleových kyselin (DNA), které se v přirozeném organismu společně nevyskytují.^[1]

Použití

Genová terapie

Rekombinantní DNA technologie se používá např. v genové terapii, kde se lékaři pokoušejí o nahrazení chybné funkce mutované části genu tak, že jej nahradí jeho funkční kopií.^[1][2]

Genetická modifikace

Významné použití je i při přípravě geneticky modifikovaných organismů. Typickým příkladem je modifikovaná kukuřice (označovaná jako MON 810), do které byla vložena dědičná informace z bakterie Bacillus thuringiensis. Rostlina pak produkuje tzv. Bt-toxin, který je jedovatý pro její hlavní škůdce – larvy některých motýlů a můr – ale je neškodný pro ostatní hmyz a jiné živočichy.

Další typickou geneticky modifikovanou rostlinou je sója. Odhaduje se, že až 65% produkce je získáno z transgenních – tedy modifikovaných – kultivarů. Ne všechny však byly vytvořeny technologií rekombinantní DNA.

Genetická modifikace se však používá i pro produkci průmyslových plodin – např. bavlníku. Modifikovaná rostlina i zde produkuje Bt-toxin, který je jedovatý pro její škůdce – larvy můry šedavky kukuřičné.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Biotechnologie
• Rostlinná biotechnologie
• Geneticky modifikovaný organismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Geneticky modifikovaný organismus na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.