Sasko-výmarské vévodství

Sasko-výmarské vévodství
Herzogtum Sachsen-Weimar

←

←

1572–1809

→

→

vlajka

znak

Geografie

tm. fialová Sasko-výmarské vévodství, sv. fialová Sasko-jenské vévodství, samostatné vévodství v letech 1672–1690

Hlavní město

Weimar (Výmar)

Rozloha

3 615 km² (rok 1895)

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

339 217 (rok 1895)

Národnostní složení

Němci, Židé

Jazyky

hornosaská němčina, durynská němčina, jidiš

Náboženství

protestantské (státní), římskokatolické, judaistické

Státní útvar

Státní zřízení

feudální dědičná monarchie

Mateřská
země

Svatá říše římská

Svatá říše římská
Rýnský spolek

Rýnský spolek

Státní útvary a území

Předcházející

	Saské vévodství (1547–1572)
	Sasko-jenské vévodství

Následující

	Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství
	Sasko-altenburské vévodství

Sasko-výmarské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Weimar) byl stát Svaté říše římské nacházející se v Durynsku na území dnešního Německa.

V 15. století zabíralo vévodství většinu dnešního Durynska, včetně okolí Výmaru, který byl v rukou Wettinů. V roce 1485 byla Wettiny země rozdělena. Území v Durynsku přešly do držení Arnošta Saského, udržel tím titul kurfiřta.

Když byl Bedřich Saský poražen a zajat římským císařem Karlem V. roce 1547, byl zbaven kurfiřtství, mohl si ale ponechat pozemky v Durynsku. V roce 1572 byla Arnoštova země rozdělena mezi jeho syny do vévodství Sasko-výmarské a Sasko-gothajské.

Na dalších 300 let se vévodství dělilo mezi knížata panovnického rodu Wettinů na tzv. ernestinská vévodství, podle toho kdo kolik měl dědiců. Ale jako celek zůstalo území dále v rukou jednoho rodu.

Vévodství se připojilo k Prusku v válce třetí koalice proti Francii. Po prohře v bitvě u Jeny, byl vévoda nucen vstoupit v roce 1806 do Rýnského spolku. V roce 1809 bylo Sasko-Výmarsko a Sasko-Eisenach, které byly sjednoceny pouze v osobě vévody, formálně sloučeny do vévodství Sasko-Výmar-Eisenach.

Vévodové Sasko-výmarští

Jan Vilém, 1572–1573
Fridrich Vilém, 1573–1602
Jan III., 1602–1605
Jan Arnošt I., 1605–1620
Vilém, 1620–1662, se stal vladařem, když jeho bratra Jana Arnošta I. (r. 1620) zbavil titulu císař Ferdinand II. Štýrský
Jan Arnošt II., 1662–1683
Vilém Arnošt, 1683–1728, spolu
Jan Arnošt III., 1683–1707, spolu
Arnošt August I.,1707–1748
Arnošt August II., 1748–1758
Karel August, 1758–1809