Smicha

Tento článek je o rabínské ordinaci. O židovském obětním rituálu pojednává článek Oběť (judaismus). O gramatickém jevu semitských jazyků pojednává článek Status constructus.
Davidova hvězda
Židé a judaismus
Židé • Judaismus • Kdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální) • Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardové • Mizrachim
Hebrejština • Jidiš • Ladino • Ge'ez • Buchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrika • Austrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
Mesiáš • Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
Cdaka • Musar • Vyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetuba • Rozvod (Get) • Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
Šalomoun • David • Elijáš • Áron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazan • Dajan • Ga'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjan • Nosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověk • středověk • novověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
z  d  e

Rabínská smicha nebo též semicha (hebrejsky סְמִיכָה לְרַבָּנוּת‎, smicha le-rabanut) v judaismu označuje formální jmenování (ordinaci) rabína. Nazývá se tak i listina vystavená takto jmenovanému rabínovi jako potvrzení jeho titulu. Smicha opravňuje činit platná rozhodnutí v otázkách náboženských zákonů, halachy.

Původ

Tradiční způsob udělení smichy má podobu vložení rukou. Odvozuje se od verše Tóry, který popisuje, jak Mojžíš dle božího příkazu přenesl svou autoritu na Jozueho[1].

Postupné přenášení autority z učitele na žáka je součástí tradice „řetězového“ přenosu („šalšelet ha-dorot“, řetězec pokolení), která začíná u Mojžíše a 70 starších kmene izraelského[2] a kterou ortodoxní judaismus považuje za garanci pravosti psané, ale především ústní Tóry. Jedná se o následující pasáž ze Starého zákona:

Potom řekl Hospodin Mojžíšovi: Shromáždi přede mnou sedmdesát mužů z izraelských starších, o nichž víš že jsou staršími a správci v lidu. Vezmi je ke stanu zjevení! […] Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. A odeberu z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně. Ponesou pak břímě lidu s tebou, neponeseš je už sám.

Nm 11, 16–17 (Kral, ČEP)

Podle názoru některých židovských autorit tento řetěz přenosu, který začal s Mojžíšem, vyhasl někdy v době panování Hilela ha-Nasiho ve 4. století.

Podle prohlášení Maimonida, jež dává na základě jednomyslného potvrzení všemi mudrci Izraele plnou moc původní smichy, tím vznikla možnost obnovení řetěz přenosu (Hilchot sanhedrin 4:11) a v průběhu času došlo k několika pokusům jejího obnovení.

Ve středověku (pravděpodobně pod vlivem křesťanských univerzit) vznikla praxe udělování smichy nejen vložením rukou, ale také prostřednictvím písemného dokumentu odpovídajícího diplomu. Tato praxe byla dříve běžná u ge'onim, vůdců babylonského judaismu.

Smicha vrchního rabinátu Izraele

Vrchní rabinát Státu Izrael vydává tři typy smichy pro osoby, které složily příslušné zkoušky:

jore jore
zkoušky z halachot (zákonů) rituálů šabatu, eruvu, nidy, mikve, kašrutu a zákonů truchlení
rav ha-ir (městský rabín)
zkoušky z dalších v dnešní době relevantních zákonů Šulchan aruchu z částí Orach chajim a Jore de'a,
jadin jadin
zkoušky z oblasti financí (halacha obsažená v Šulchan aruchu v části Chošen mišpat) a také z manželského a rozvodového práva (část Even ha-ezer). Úspěšné sloužení zkoušky jadin jadin je zakončeno udělením titulu dajan (soudce).

Smicha u žen

Smicha je umožněna ženám pouze v liberálním (nebo progresivním) a konzervativním judaismu. U ortodoxních a ultra-ortodoxních židů je ženská smicha zapovězena.

Literatura

  • Eduard Baneth: Snímek ve sbírce Johann Wolfgang Goethe-Universität Frankfurt am Main
  • Isaac Levitats / Aaron Rothkoff / Pamela Nadell: Semikhah. In: Encyclopaedia Judaica. 2. Aufl. Bd. 18: San–Sol. Macmillan Reference, Detroit 2007, ISBN 978-0-02-865946-6, S. 274–279.
  • Julius Newman: Semikhah (ordination). A study of its origin, history, and function in Rabbinic literature. Manchester University Press. Manchester 1950.
  • Elliot Stevens: Rabbinic Authority / Papers Presented Before the Ninety-first Annual Convention of the Central Conference of American Rabbis. Central Conference of American Rabbis (CCAR), New York, 1982, S. 67–71.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semicha na německé Wikipedii.

  1. Nm 27, 18–23 (Kral, ČEP)
  2. Aharon Ziegler: Halakhic Positions of Rabbi Joseph B. Soloveitchik, Band III, Rowman & Littlefield Publishers, 2005, Seite 170