Studené doliny

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Studené doliny
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Studené doliny ze Slavkovského štítu (2011)
Studené doliny ze Slavkovského štítu (2011)
Základní informace
Vyhlášení1991
VyhlásilSlovenská komisia pre životné prostredie
Rozloha2 222,41 ha
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
OkresPoprad
UmístěníTANAP
Souřadnice49°10′0″ s. š., 20°13′0″ v. d.
Studené doliny
Studené doliny
Další informace
Kód756
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Studené doliny je národní přírodní rezervace na území Tatranského národního parku. Nachází se v katastrálním území města Vysoké Tatry a obce Tatranská Javorina v okrese Poprad v Prešovském kraji. Předmětem ochrany je především množství botanicky cenných lokalit se vzácnou flórou.

Poloha

Rezervaci tvoří oblast o rozloze 22,2 km², jejímž jádrem jsou Malá a Velká Studená dolina na jihovýchodní straně Vysokých Tater. Doliny, protažené od severozápadu k jihovýchodu, jsou odděleny Prostředním hřebenem (slovensky Prostredný hrebeň) s nejvyššími vrcholy Široká veža (2461 m n. m.) a Prostredný hrot (2441 m n. m.). Spojnici mezi dolinami představuje poměrně náročná, žlutě značená turistická stezka, která vede z Malé Studené doliny ke Zbojnické chatě přes Priečné sedlo (2352 m n. m.). Nad závěrem Malé Studené doliny se na severovýchodě tyčí Lomnický štít (2634 m n. m.) a Pyšný štít (2621 m n. m.).

Dolinami protékají Velký Studený potok a Malý Studený potok až ke svému soutoku u Rainerovy chaty. Nad skalnatým stupněm, uzavírajícím Malou Studenou dolinu, se nachází Téryho chata a dolina Pěti Spišských ples. V závěru Velké Studené doliny ve výšce kolem 2000 m n. m. se rozkládá plošina s četnými plesy - Zbojnickými, Sesterskými a Starolesnianským plesem, o něco výše pak leží Pusté plesá a Ľadové pleso.

Předmět ochrany

V rezervaci se vyskytuje 23 endemických, 10 subendemických a 36 kriticky ohrožených druhů rostlin.[1] I proto zde platí V., tedy nejvyšší stupeň ochrany.[2] Z fauny je zde nejviditelněji zastoupen kamzík horský (tatranský) a svišť alpský.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DÍTĚ, Daniel. Rastlinstvo Tatranského národného parku 4.: vegetačné pásma – subalpínsky, alpínsky a subniválny stupeň [online]. 2011-12-01 [cit. 2016-06-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR: Národná prírodná rezervácia Studené doliny [online]. Slovenská agentúra životného prostredia [cit. 2011-09-19]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Studené doliny na Wikimedia Commons
  • Národní přírodní rezervace Studené doliny, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
  • Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
  • Stránky Správy TANAPu Archivováno 27. 2. 2016 na Wayback Machine.
Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)
Podcelky
Vybrané vrcholy Východních Tater
Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)
Sedla Východních Tater
Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách
Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)
Sedla v Západních Tatrách
Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)