Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic | |
---|---|
Portrét Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic na obraze Bartholomea Sprangera | |
1. kníže z Lobkowicz | |
Ve funkci: 17. říjen 1623 (17. srpen 1624) – 16. červen 1628 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Nástupce | Václav Eusebius Popel z Lobkovic |
1. vladař domu lobkowiczkého | |
Ve funkci: 23. září 1624 – 16. červen 1628 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Nástupce | Václav Eusebius Popel z Lobkovic |
Nejvyšší kancléř Českého království | |
Ve funkci: 6. září 1599 – 16. červen 1628 | |
Panovník | Rudolf II., Matyáš, Ferdinand II. |
Předchůdce | Jiří z Martinic |
Nástupce | Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka |
Stranická příslušnost | |
Členství | Španělská strana |
Narození | 15. srpna 1568 |
Úmrtí | 16. června 1628 (ve věku 59 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Lobkowiczká hrobka v kapucínském kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem |
Národnost | Čech |
Choť | (1603) Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková (1566–1642) |
Rodiče | Ladislav II. Popel z Lobkovic (1501–1584) Johana Berková z Dubé a Lipé (1545–1601) |
Děti | Václav Eusebius (1609–1677) |
Příbuzní | bratr: Ladislav IV. Popel z Lobkowicz (1566–1621) bratr: Václav Popel z Lobkowicz († 1596) tchán: Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582) tchyně: Marie Manrique de Lara y Mendoza (asi 1538–1608) děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505) babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520) vnuk: Ferdinand August z Lobkovic (1655–1715) strýc: Jan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569) |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1620 Řád zlatého rouna (č. 341) |
Commons | Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (15. srpna 1568 – 16. června 1628 Vídeň[1][2]) byl první kníže z Lobkovic, první vladař domu lobkovického (1624–1628), nejvyšší kancléř (1599–1628), český šlechtic a politik.
Kariéra
Narodil se jako syn dvorského maršálka a pozdějšího nejvyššího hofmistra Ladislava Popela z Lobkovic. Po studiích na jezuitské akademii při pražském Klementinu u na jezuitské univerzitě v Ingolstadtu podnikl kavalírskou cestu po Evropě, spojenou s několika studijními pobyty v Itálii. Po návratu byl v roce 1591 jmenován říšským dvorským radou a roku 1599 převzal úřad nejvyššího kancléře Království českého, v němž setrval i za dalších panovníků, Matyáše a Ferdinanda II., až do své smrti. U dvora Rudolfa II. náležel ke katolické španělské straně. Odmítl podepsat Majestát, který schvaloval svobodu vyznání podle České konfese. V roce 1619, během stavovského povstání, byl zahrnut mezi osoby, které čeští stavové vypověděli ze země.
Tituly
Do stavu říšských knížat byl povýšen v roce 1623, v následujícím roce obdržel i český knížecí stav a titul vladař domu lobkovického.
Řád zlatého rouna
V roce 1617 prosazoval volbu Ferdinanda II. za českého krále a španělský vyslanec přislíbil mu přijetí do výlučného řádu Zlatého rouna. V červenci 1618 přikázal král z Madridu vyslanci Oñatovi, aby potají sdělil Lobkovicovi a baronovi z Eggenberka, že budou poctěni řádem Zlatého rouna. Vyslanec k návrhu poznamenává, že je mu známa marnivost obou pánů a poněvadž v Německu se nic neutají, lze počítat s tím, že jiní pánové těžce ponesou, že byli předstiženi. V srpnu 1620 byl také Lobkovicovi odznak řádu předán.
Rodina
Za manželku vzal si 13. listopadu 1603 Polyxenu z Pernštejna, vdovu po Vilémovi z Rožmberka, která mu přinesla Roudnici a veliké jmění. Sňatek mezi manželi byl spíše sňatkem z rozumu. Ale i přes to mezi nimi vzniklo silné citové pouto. To lze doložit z korespondence mezi manžely. Pár stál v centru společnosti v pobělohorské době. Oba manželé trpěli vážnými chorobami. Zdeněk Vojtěch z Lobkovic epilepsií a ledvinovými kameny. Polyxena z Pernštejna měla příznaky melancholie. Jejich jediný syn byl Václav Eusebius Popel z Lobkovic.
Mecenáš
Přičinil se o obnovení františkánského kostela Panny Marie Sněžné, vydrancovaného Pražany za vpádu pasovských a v roce 1615 založil kapucínský klášter v Roudnici. Zemřel 16. června 1628 ve Vídni a pohřben je společně s Polyxenou v rodové hrobce při klášteře kapucínů v Roudnici.
Galerie
- Zdeněk Vojtěch Lobkovic
- Medaile se Zlatým rounem
- Manželka Polyxena z Pernštejna
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Šestnáctý díl Líh-Media. V Praze: J. Otto, 1900. Dostupné online. S. 226.
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 124.
Literatura
- MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 713 s. ISBN 80-7040-804-9.
- MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 106 s. ISBN 80-7040-804-9.
- MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 41 s. ISBN 80-7040-804-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic na Wikimedia Commons
- Osoba Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic